Své osmdesátiny přijel do Prahy oslavit nejznámější žijící polský skladatel Krzysztof Penderecki. Česká filharmonie s dirigentem Jiřím Bělohlávkem tu minulé úterý uvedla jeho Adagio ze 3. symfonie.

Následný pobyt Pendereckého v Praze, který zorganizoval Polský institut, připadl na 11. září, tedy na den přesně dvanáct let po útocích na Světové obchodní centrum v New Yorku, jehož obětem Penderecki věnoval svůj klavírní koncert Vzkříšení.

"Začal jsem ho psát jako capriccio, tedy rozmarnou, veselou skladbu pro klavír a orchestr. Byl jsem asi v půlce, když jsem si zapnul televizi a zjistil jsem, co se stalo. Tak mě to zasáhlo, že jsem skladbu okamžitě celou předělal," říká Penderecki.

HN: Vnímáte, jak se umění v poslední dekádě politizuje?

Moc ne, protože se trendům vyhýbám. Začátkem šedesátých let jsem ale složil Žalozpěv obětem Hirošimy, což byla toho času radikálně nová hudba. Používala úplně jiný druh notového zápisu, nutila hudebníky, aby na své nástroje hráli perkusivně, tahali za struny, skřípali a vydávali nejrůznější zvuky. Také to spousta hudebníků tehdy odmítala zahrát.

Tu skladbu jsem ale obětem Hirošimy věnoval až později. Neskládal jsem ji jako doslovnou ilustraci toho, co tam lidé zažili, pouze jsem se chtěl poklonit před něčím, co mnou hluboce otřáslo. A v šedesátých letech byla Hirošima samozřejmě ještě pořád nedávnou událostí. Svůj klavírní koncert jsem obětem 11. září zasvětil podobně, velká část z něj už existovala před útoky, takže přísně vzato tak politický není.

HN: Považujete za politickou i svoji náboženskou hudbu?

Samozřejmě, protože existovala v nějakém kontextu. V roce 1966 jsem složil Pašije podle sv. Lukáše k výročí tisíci let křesťanství v Polsku, což bylo v komunismu pochopitelně tabu, buržoazní hudba. I když prosadit ji šlo rozhodně snáze, než by to bývalo bylo možné v Československu.

Tato skladba mi otevřela dveře do světa, ale když se dnes ohlížím nazpět, za nejdůležitější dílo svého života považuji Polské requiem. To začalo vznikat přímo na objednávku Lecha Walesy, původně na památku obětem stávky v gdaňských loděnicích.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.