Vydat se do kina na hraný film o skutečné žijící osobnosti, která nota bene pořád existuje v mediální i jiné paměti - mimo jiné i proto, že skončila tragickou smrtí a byla velmi oblíbená -, je riskantní podnik.

Jen málokdy autoři v takovém případě najdou odvahu ke kritickému pohledu, který by se vyhnul oslavné lince. A i když se už tak stane, jsou kritická místa spíše vyvažující ozdobou než objevováním nového, neznámého, překvapivého.

Filmová hagiografie

Jen výjimečně se ale najde případ, kdy by byl film k zobrazovanému člověku tak nekritický (dokonce ani obrovsky vstřícný Gándhí Richarda Attenborougha z roku 1982 takový není), takže mu lze snadno připsat označení "filmová hagiografie".

Z tohoto úhlu pohledu je snímek Diana režiséra Olivera Hirschbiegela, kterého svět oslavoval za psychologický rozbor konce nacistického impéria Pád třetí říše, opravdu téměř nesnesitelný: limonáda, přeslazená, nevkusná.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se