Režisér Zdeněk Tyc se v komorním psychologickém dramatu nazvaném Jako nikdy s pozoruhodnou otevřeností zamýšlí nad tématem, které budí strach, ale jednou se s ním musíme vypořádat všichni.
Navzdory vědomí neodvratitelné smrti, jež se nad příběhem po celou dobu vznáší, je ale Tycův snímek jedním z nejživotnějších českých filmů posledních let.
Rivalky u smrtelné postele
Hlavním aktérem intimního dramatu o konečnosti života je pedagog a malíř okresního významu (Jiří Schmitzer), který umírá na rakovinu ve svém venkovském domě. Tam o něj pečují dvě ženy: jeho současná, o generaci mladší partnerka (Petra Špalková) a vdaná, asi pětapadesátiletá zdravotní sestra (Taťjana Medvecká), která kdysi bývala jeho milenkou. Všichni tři nebojují jen s blížící se smrtí, ale také mezi sebou a sami se sebou.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
