Němečtí vyšetřovatelé poprvé promluvili o ztracených obrazech. Gurlitt prý už žádný nemá

Němečtí vyšetřovatelé nepředpokládají, že by Cornelius Gurlitt někde ukrýval ještě další obrazy, které za druhé světové války zkonfiskovali nacisté. Dnes to na tiskové konferenci v bavorském Augsburgu řekl Siegfried Klöble z mnichovské celní správy. Celníci našli v roce 2012 při domovní prohlídce u nyní osmdesátiletého Gurlitta přes 1400 obrazů, jejich hodnota se odhaduje na miliardu eur (26 miliard korun).

O zabavení obrazů mistrů moderního umění informoval minulý týden německý časopis Focus a německé úřady se dnes k případu vyjádřily poprvé.

Nedotčená mistrovská díla

Augsburský státní zástupce Reinhard Nemetz řekl, že v roce 2011 vyšetřovatelé prověřovali Gurlitta kvůli podezření z daňového podvodu. Na konci února 2012 pak u Gurlitta provedla policie s celníky domovní prohlídku, při níž objevila obrazy zabavené nacisty.

"Při domovní prohlídce bylo zabaveno 121 zarámovaných a 1285 nezarámovaných děl, mezi nimi i některé od známých mistrů," řekl Nemetz. Podle dřívějších informací Focusu byly objeveny mimo jiné práce Pabla Picassa, Henriho Matisse, Marka Chagalla, Paula Kleea či Oskara Kokoschky.

Podle Meike Hoffmannové z berlínské univerzity, která se podílí na zkoumání nalezených obrazů, nejsou díla vůbec poškozená. Mezi nimi jsou i některé dosud neznámé výtvory, například autoportrét Otto Dixe nebo jeden Chagallův obraz. Hoffmannová ale podotkla, že kromě moderního umění byly ve sbírce i obrazy z 19. století a jeden dokonce ze 16. století.

Objasnit osud děl

Klöble prohlásil, že celníci zabavené obrazy odvezli do celního skladu. Přesné místo, kde se nyní díla nacházejí, nechtěl z bezpečnostních důvodů prozradit.

Nemetz k tomu uvedl, že ze stejného důvodu vyšetřovatelé dosud o nálezu neinformovali veřejnost. Obávali se velkého tlaku, i vzhledem k obrovské hodnotě zabavených děl. Nemetz rovněž řekl, že vyšetřovatelé se zatím nechystají zveřejnit seznam obrazů ani jejich fotografie. Podotkl také, že v případu nespolupracují se žádnými zahraničními kolegy.

Ukrývání zabavených děl dnes ostře kritizoval právník a expert na umění Peter Raue. Vyzval úřady, aby zveřejnily jejich fotografie na internetu, aby se mohla přihlásit muzea a bývalí židovští vlastníci a přispět k objasnění jejich osudů.

Podle Focusu obrazy patřily židovským sběratelům nebo byly majitelům zabaveny jako "zvrhlé umění". Tímto termínem nacistický režim označoval umělecká díla, která propaganda považovala za "neněmecká" či "degenerovaná" - šlo především o tvorbu avantgardních umělců.

Nacisté takto zabavili na 21 000 uměleckých děl. Část z nich později prodali kvůli financování války. Podle historiků umění zřejmě některá tato díla skoupil ve 30. a 40. letech Gurlittův otec Hildebrand. Po válce tvrdil, že sbírka shořela při bombardování Drážďan, jeho rodina ale zřejmě obrazy ukryla v tmavém bytě. Cornelius Gurlitt podle Focusu v minulosti některá z děl prodal, aby měl na živobytí.

Gurlitt nebyl obviněn

Podle agentury DPA žije Gurlitt od 60. let v luxusní čtvrti v Salcburku v domě, který zvenčí působí jako neobyvatelný. Jeho sousedé o něm mluví jako o fantomu; s některými prý za celé půlstoletí nepromluvil.

"Nikdy ani nepozdravil," řekl DPA šestaosmdesátiletý Helmut Ludescher, který bydlí naproti Gurlittovi. "Ten člověk byl naprosto nepřístupný. Nikdy ani neměl návštěvu," poznamenal Ludescher, jehož prý překvapilo, jaké poklady jeho tajemný soused nashromáždil.

Policisté zatím Gurlitta v souvislosti s držením obrazů neobvinili. Nemetz dnes řekl, že stále probíhá vyšetřování, zda se nedopustil daňového podvodu při některém prodeji.