Dan Bárta: Sting mě naučil, jak rafinovanou hudbu přetavit ve sdělnou věc

S písněmi z nové desky Maratonika zpěvák Dan Bárta koncem roku najezdil dvanáct tisíc kilometrů po Česku. „Nikdy jsem nejel takovou šňůru, abych měl čtyřicet koncertů za sebou,“ vysvětluje.

Ale desky se díky tomu od listopadu prodalo přes sedm tisíc kopií a v únoru a znovu v dubnu s ní Bárta bude opět koncertovat. „Při živým hraní i ve studiu při natáčení byly chvíle, kdy se mi vracel pocit ze začátků kapely Illustratosphere, a to je pro člověka, který si užije každej sentiment, radostná zpráva,“ říká Bárta, který se nejraději vyjadřuje hovorovým jazykem.

Před natáčením alba Maratonika kapela poprvé nejela na soustředění. Proč?

Neměli jsme peníze. Když Illustratosphere začínala, to ještě nebyly žádné děti, jenom „nešťastné“ partnerky. Tehdy jsme si to mohli dovolit. Když jsme se s kluky vypravili do Portugalska, byl z nás rozmnožený pouze basista Robert Balzar, a to jen jednou, a tak jsme té hudbě pěkně hledali tvar, jenom jsme seděli, hráli a mluvili. Tuhle jídlo, tam cigáro, natáhnout špagát přes ulici a zahrát si nohejbal. A pak zase mluvit a hrát, něco popít, vyspat se, mluvit a hrát. Žádný rušivý vlivy, schůzky, žádný blbnutí se zimníma gumama ani rozvozy dětí do školek. Po vydání předposlední desky Animage už ale byla krize za dveřma, projevila se na všech frontách a my jsme jen taktak udrželi honoráře, které potřebujeme na své oblíbené živobytí. Takže ten společně trávenej čas dneska kompenzuje turné.