Spisovatelka Tučková osvobodila Reynkovu manželku Renaudovou z medvědího výběhu

Většinu života stála ve stínu. Cítila se "zapomenutá jako kůrka chleba za starou almarou". Od smrti francouzské básnířky Suzanne Renaudové (1889-1964) muselo uběhnout půl století, než mladá romanistka Lucie Tučková sepsala její první monografii. Titul s názvem Suzanne Renaud: Petrkov 13 vydalo nyní nakladatelství Paseka.

Právě Petrkov, vesnice na Českomoravské vrchovině a rodiště básníka a grafika Bohuslava Reynka, se stal pro Renaudovou její Golgotou. Po sňatku s Reynkem a desetiletým pendlováním mezi Francií a Československem ji o vlast připravila nejprve válka, posléze nástup komunismu.

Ztráta to byla téměř totální. Žena přišla o přátele, o zažitý styl života, o možnost publikovat. Díky okolnostem se nemohla etablovat ani na české literární scéně, a tak na mnoho let přišla také o potřebu tvořit. Tučková k situaci celé rodiny neváhá velmi přiléhavě přiřadit termín sociální vyčlenění.