Národní galerie zase otevírá Palác Kinských. Rösel jeho zavřením ušetřil 3,5 milionu

Národní galerie v Praze za dva týdny znovu otevře svou stálou expozici v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, která nebyla přístupná od loňského března. Novinkou je rozdělení na dvě expozice.

Lákadlem může být třeba jeden z posledních přírůstků sbírek NG, lakovaná japonská truhlička z první poloviny 17. století, na jejíž nákup galerie získala mimořádnou dotaci několika set tisíc korun.

"Truhla patří k významným ukázkám japonských exportních laků, které se dovážely z Japonska do Evropy. Vznikaly podle předem dodaných předloh. V jejich výzdobě se mísí tradiční japonský způsob lakové dekorace s evropskými a indickými vlivy," řekla kurátorka čínské sbírky NG Michaela Pejčochová.

Národní galerie sice vlastní soubor japonského lakového umění, nicméně předmět z počátku 17. století určený pro evropské odběratele ve sbírce nebyl.

Truhla bude součástí stálé expozice asijského umění sestavené z vlastních sbírek NG, kterou návštěvníci najdou v prvním patře paláce.

Ve druhém patře je expozice Umění starověku tvořená hlavně zápůjčkami z Národního muzea, které nyní má své výstavní prostory omezené kvůli plánované opravě hlavní budovy. Expozici doplňují i artefakty zapůjčené Karlovou univerzitou.

O uzavření stálé expozice rozhodl ještě bývalý ředitel NG Vladimír Rösel ve snaze o vyrovnaný rozpočet, dotace státu do rozpočtu NG se rok od roku snižují. Palác Kinských se částečně zavřel loni 1. března, původně na půl roku. I v té době se ale v jeho prostorách pořádaly dočasné výstavy.

NG předpokládala, že uzavřením jedné ze svých stálých expozic uspoří 3,5 milionu korun, což se potvrdilo. Kombinací úspor provozních nákladů a vlastních výnosů může NG podle svého vedení stálou expozici opět otevřít.

Národní galerie zase otevírá Palác Kinských. Rösel jeho zavřením ušetřil 3,5 milionu

Dalších 8
fotografií

Sbírka orientálního umění v NG má více než šedesátiletou tradici, spravuje 13 574 předmětů původem z Japonska, Číny, Koreje, Tibetu, jižní a jihovýchodní Asie, islámské kulturní oblasti a Afriky.

Svým rozsahem a významem patří sbírka podle Pejšochové k předním kolekcím v Evropě. Vznikala postupně především z darů cestovatelů, kteří své artefakty či celé kolekce galerii věnovali.

Další část děl získala galerie i nákupy, na které se ale v poslední době peněz nedostává. Výjimečnou kolekci tvoří podle kurátorky moderní čínská malba, která čítá na 250 děl odpovídajících svou kvalitou těm, jež se v posledních letech i na českém aukčním trhu začínají prodávat za milionové částky.

Vedle děl dokládajících vývoj umění dané oblasti spočívá význam sbírky i v tom, že dokumentuje obraz sběratelství asijského umění v českých zemích od poloviny 19. století do dneška. V letech 1998 až 2009 byla expozice na zámku Zbraslav, od roku 2011 je v paláci Kinských.

Počítá se, že v současné podobě by v něm měla být nejméně dva roky, respektive její další osud záleží i na rekonstrukci Národního muzea. Národní galerie plánuje v letošním roce otevřít také novou stálou expozici umění 19. století v Salmovském paláci.