Komentář: Kundera chtěl ze svého díla zmizet. Místo toho je stále ve středu

Narozeniny spisovatele – nejen ty pětaosmdesáté, které v úterý oslavil Milan Kundera – jsou vždy paradoxní a trochu směšné. Tak jako je směšný sám spisovatel, voilà, un romancier drôle...

Spisovatelův raison d'etre, jeho důvod či smysl existence, je přece ve zjinačování sebe sama prostřednictvím psaní. Autor v textu umírá, jak na konci šedesátých let minulého století napsal Roland Barthes, a po něm to všichni opakovali tak dlouho, až sami zapomněli, co to vlastně znamená.

A ze "smrti autora", z onoho "mort de l'auteur", se stala intelektuální floskule. Ano, spisovatel obětuje sám sebe, aby mohlo existovat dílo. Jeho vlastní, fyzická existence se stává bezvýznamnou a zbytečnou, takže o ní není třeba ani mluvit. Mizí v písmenech, slovech, příbězích, v obrazech textu.