Bývalí šéfové Národní galerie nechtějí Fajta. Jiné řešení nevidím, říká ministr

Čtyři bývalí ředitelé Národní galerie chtějí po ministrovi kultury Danielu Hermanovi, aby do čela této instituce neuvedl historika umění Jiřího Fajta a vyhlásil výběrové řízení. V úterý to uvedli v dopise, který Hermanovi zaslali.

Fajta ředitelem Národní galerie jmenovala bývalá ministryně Alena Hanáková, později ho potvrdil Hermanův předchůdce Jiří Balvín.

Herman je nyní rozhodnutý Fajta uvést do funkce v květnu nebo červnu letošního roku. Část odborníků i umělecké obce fakt, že ministryně jmenovala ředitele bez konkurzu, kritizuje od začátku.

Pod úterním otevřeným dopisem jsou kromě Milana Knížáka, který je Fajtovým dlouhodobým kritikem, podepsáni také Ladislav Kesner starší, Lubomír Slavíček a Dagmar Šefčíková. K signatářům se zatím nepřipojil poslední ředitel Národní galerie Vladimír Rösel, jehož Slavíček jako tehdejší člen výběrové komise pomáhal zvolit.

Na ministra kultury se však podobně obracejí také zastánci Fajtova jmenování. Ti argumentují tím, že řádným konkurzem prošel již v roce 2010. Komise ho tehdy doporučila jako vítěze, tehdejší ministr úřednické vlády Václav Riedlbauch ho však nejmenoval.

Další ministr kultury Jiří Besser konkurz zrušil a vyhlásil nový. Z něj vzešel ekonom Rösel, který v čele Národní galerie vydržel necelé dva roky, do dubna 2013. Fajt se účastnil i tohoto konkurzu a skončil druhý.

Herman je rozhodnutý Fajta do funkce uvést. "Jinou variantu řešení neobsazeného místa ředitele Národní galerie než tu, že se jej dříve či později ujme Jiří Fajt, v současné době nevidím," uvedl při poslední společné schůzce v únoru. V úterý situaci komentovat nechtěl.

Röselova nástupce Hanáková vybírala za pomoci komise pouze ze tří účastníků minulých konkurzů a Fajta jmenovala v době, kdy již byla její vláda v demisi. Její nástupce Jiří Balvín Fajta potvrdil, ale jeho nástup do funkce dvakrát odložil.

Otevřené výběrové řízení je nejtransparentnější řešení, když se hledá podobná osobnost. Zákon ale dnes umožňuje ministrovi ředitele příspěvkové organizace jmenovat i bez něj. Kritici současné situace v Národní galerii a mnozí odborníci volají po změně statutu příspěvkových organizací.

Zmiňují ji i signatáři dopisu, kteří apelují na ministra, aby se zasadil o přijetí nového zákona o NG, jehož součástí by byla její transformace na vhodný typ veřejnoprávní instituce "nepodléhající politickým tlakům". Podobnou cestou se již vydalo Národní divadlo.

Signatáři dopisu uvádějí, že dva z nich byli ředitelem NG jmenovaní a dva pověření. Kesner a Slavíček se ve vedení NG vystřídali v prvních pěti letech po revoluci, Šefčíková byla pověřena řízením NG od září 1998 do jmenování Knížáka v červnu 1999.

Tehdejší ministr kultury Pavel Dostál ho jmenoval, byť v hodnocení odborné komise skončil na třetím místě. Dostál uspořádal druhé kolo konkurzu, kam už nepozval odborníky, ale jen ministerské úředníky.

Knížáka, který se netajil podporou ODS, jmenoval Dostál jako sociálnědemokratický ministr. Tento krok někteří komentátoři přičítali hlavně opoziční smlouvě.

Proti jmenování Knížáka se záhy ohradil člen výběrové komise a tehdejší ředitel Domu umění města Brna Pavel Liška, konkurz označil za inscenaci a distancoval se od něj.