Narodit se a prožít dětství ve vesnici se zvučným jménem Aracataca zřejmě zavazuje. Vždyť to jméno zní jako kouzelné zaklínadlo abrakadabra.
A nemálo budoucích spisovatelů si prý zaříkávadlo před spaním opakovalo jako modlitbu ke svému vzoru, kolumbijskému spisovateli Gabrielu Garcíovi Márquezovi, který zemřel na velikonoční Zelený čtvrtek stejně jako jedna z jeho nejslavnějších literárních postav Úrsula Iguarán z románu Sto roků samoty.
Zatímco tato sestřenice a zároveň manželka Josého Arcadia Buendíi, matka mytického rodu zakladatelů archetypálního Maconda, zemřela v románu mezi sto patnácti a sto dvaceti lety úplně slepá, její literární otec, narozený roku 1927, neztrácel s pokročilým věkem zrak, ale paměť.
Paměť, kterou byl celý život posedlý, podobně jako samotou, láskou, smrtí a stárnutím.
A bez níž se jen těžko dělá to, co uměl García Márquez ze všeho nejlépe – vyprávět příběhy plné barev, vůní a chutí, kde jsou zázraky součástí každodennosti a všední události nabývají díky autorovu obraznému vidění nových kvalit.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
