Animátor Norštejn převzal doktorát v Praze. Na novém filmu pracuje už 33 let

Slavný ruský animátor Jurij Norštejn v úterý převzal čestný doktorát Akademie múzických umění. Stalo se tak na návrh pražské FAMU, která ocenění navrhla za Norštejnovu osobitou poetiku, hloubku vidění a dokonalé propojení atmosféry, emocí i detailů.

Jeho nejslavnější krátký film Pohádka pohádek je odborníky řazen mezi nejlepší animované snímky všech dob. Norštejna v úterý také ocení pořadatelé festivalu Anifest.

Norštejn od dětství kreslil, vysokou uměleckou školu ale nevystudoval. "Moje maminka se tím trápila. Jak by se asi divila, kdybych jí ukázal tento doktorský talár a řekl: Vidíš, mami, nejsem úplný idiot, když to potvrdili dokonce v samotné Praze," uvedl filmař.

Podotkl, že jeho neschopnost skládat zkoušky je spjata s jeho plachostí, ostýchavostí a hlubokými pochybami. "Tehdy jsem nevěděl, že právě tyto vlastnosti tvoří podstatu tvořivosti," řekl.

Velkou inspirací je Norštejnovi dětský svět, ale jak řekl rektor AMU Jan Hančil, na svět se animátor dívá očima dítěte, které už o světě mnoho ví. Norštejnovo dílo podle Hančila proti arogantní mocenské síle staví sílu porozumění a poezie.

Režisér, výtvarník a animátor Jurij Norštejn se narodil v roce 1941. V letech 1959 až 1961 navštěvoval kurzy animace při studiu Sojuzmultfilmu v Moskvě, kde po jejich dokončení pracoval jako animátor na více než čtyřiceti snímcích.

Jiří Kubíček z katedry animované tvorby FAMU v pondělí v laudatiu připomněl Norštejnovy začátky, práci mladého talentovaného animátora na jeho režijním debutu 25. První den, který měl oslavit 50. výročí ruské říjnové revoluce.

Norštejn ale ve filmu spojil malířství ruské a evropské avantgardy desátých a dvacátých let s hudbou Dmitrije Šostakoviče a pojal jej jako revolučně romantickou etudu. Výsledkem byl skandál, Norštejn pocítil sílu cenzury a film spatřil světlo světa zcela okleštěný.

Animátor Norštejn převzal doktorát v Praze. Na novém filmu pracuje už 33 let

Přesto toho dnes nelituje. Objevil tehdy umění avantgardy, rozpoznal estetické možnosti animace. "A odnesl si ponaučení: naučit se nepřistupovat na žádné ústupky a kompromisy, pokud se neshodují s jeho svědomím," řekl Kubíček a připomněl praxi, k níž se uchylovali tvůrci i v tehdejším Československu – vsadit na dětského diváka.

Norštejn se tedy rozhodl pro pohádku a v roce 1973 zahájil filmem Liška a zajíc dlouhodobou spolupráci se svou ženou, výtvarnicí Frančeskou Jarbusovovou. V dalším filmu Volavka a jeřáb (1974) poprvé použil pro animaci multiplánového trikového stolu. Náročná metoda umožnila souhru výtvarného řešení, světla, animace i zvuku.

Kromě Pohádky pohádek má výjimečné postavení ve světové animaci i snímek Plášť, třiatřicet let rozpracovaná adaptace stejnojmenné povídky Nikolaje Vasiljeviče Gogola. Přestože nedokončený, získal ve světě četná ocenění.

"Jedním z handicapů animace až do Pláště bylo, že má jen omezené možnosti vyjádření psychologie svých aktérů. Hloubka psychologie Botičkina (Gogolovy postavy) je však taková, že přesahuje možnosti živého herce," řekl o filmu Kubíček.

V jeho překladu loni AMU vydala obsáhlou Norštejnovu knihu Sníh na trávě, která pojednává o souvislostech výtvarného umění a filmu.

S cenzurou, jak ji zažil Norštejn za socialismu, se mohou v jeho vlasti filmaři potýkat i dnes. Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal zákon o zákazu vulgárních výrazů v literárních a výtvarných dílech, médiích i divadlech. Na dodržení zákona bude dohlížet cenzurní úřad Roskomnadzor, vztahovat se údajně může i na některé filmy pro děti.