Babiš kultuře škrtne miliardu korun. Národní galerii hrozí snížení platů

Ještě v polovině května ministr kultury Daniel Herman ubezpečoval zástupce odborů, že rozpočet jeho úřadu zůstane v příštím roce stejný jako letos.

Tento návrh však ministr financí Andrej Babiš oproti letošním 9,9 miliardy korun seškrtal o miliardu. A ministerstvo kultury chce nyní po příspěvkových organizacích, které zřizuje, aby ušetřily až 10 procent letošních výdajů. 

Vyplývá to z údajů od jednotlivých organizací, kterým ekonomický odbor ministerstva kultury poslal dopis, aby se připravily na omezení provozních nákladů včetně mzdových.

Například pro Národní galerii by desetiprocentní snížení nákladů na mzdy znamenalo přibližně o šest milionů korun méně. NG by tak musela snížit průměrný plat svých zaměstnanců z 18,5 tisíců korun na 16 tisíc korun, přestože současně vláda slibuje, že státním zaměstnancům mají příští rok vzrůst platy.

"Vyžádalo by si to propuštění více než 10 procent zaměstnanců organizace. Druhá možnost, tedy drastické plošné snížení platů, nepřichází v úvahu," sdělil Vít Vlnas, dočasně pověřený ředitel NG. Vlnase má v čele galerie v nejbližších týdnech vystřídat nastupující ředitel Jiří Fajt.

Vysokoškolsky vzdělaní a mezinárodně uznávaní odborníci nemohou dle Vlnase živořit na úrovni minimální mzdy. Podle statistik jsou pracovníci v kultuře dlouhodobě druhou nejhůře odměňovanou skupinou zaměstnanců ve sféře veřejných služeb a správy.

Hůře jsou na tom už jen lidé v sociálních službách – kde je ovšem podstatně nižší kvalifikační a vzdělanostní struktura zaměstnanců.

Výrazné snížení počtu odborných pracovníků by podle Vlnase znamenalo redukci výstavního programu, aktivit pro veřejnost i objemu vědecké práce. Snižované státní dotace navíc neumožní příspěvkovým organizacím z vlastních zdrojů dofinancování grantových projektů, včetně takových, které jsou subvencovány ze zahraničí.

"V praxi to znamená trestání úspěšných. A také to, že v krajním případě budou muset příjemci již schválené dotace vrátit," říká Vlnas, který sám je garantem jedním z rozpracovaného mezinárodního výstavního projektu financovaného z grantu. 

Také Národní knihovna již dostala z ekonomického odboru MK dopis s návrhem na snížení příspěvku na provoz včetně snížení mzdových prostředků. "V současné době prověřujeme, jaké dopady by aplikace tohoto rozpočtu měla na Národní knihovnu, zda by to například nevedlo k tomu, že bychom museli omezit vykonávání některých statutárních činností," řekla mluvčí knihovny Irena Maňáková.

I Národní filmový archiv obdržel z ministerstva dopis, jak by měl příští rok ušetřit. Koncem minulého týdne následoval další s ubezpečením, že se ministerstvo pokusí ještě rozpočet zvýšit. 

Kapitola rozpočtu ministerstva kultury zahrnuje i výdaje na církve, přibližně 1,5 miliardy korun z rozpočtu ještě několik let půjde na platy duchovních a přibližně dvě miliardy činí roční splátka finanční náhrady, jež je součástí majetkového vyrovnání státu s církvemi. 

Příspěvkové organizace mají platy zmrazené již několik let, někde propustili zaměstnance, někde si platy snížili, aby propouštět nemuseli. Příspěvkové organizace už nyní hospodaří s napjatými rozpočty. Desetiprocentní snížení by pro některé mohlo znamenat výrazné omezení jejich činností, které jim však ukládají zákony.

Víc peněz na kulturu a růst platů o pět procent požadují pro příští rok také odbory. V uplynulém týdnu o tom jednali s ministrem Hermanem a situací by se měla v pondělí zabývat i tripartita, kam také Herman plánuje přijít. Odboráři jsou údajně připraveni i k veřejným protestům, pokud by se svými požadavky neuspěli. 

Vláda se v koaliční dohodě zavázala k tomu, že navrhne opatření k vícezdrojovému financování, aby se suma na kulturu přiblížila procentu státního rozpočtu. Takové závazky si ale české vlády dávají již léta, rozpočet MK se ale od tohoto podílu spíše vzdaluje.