Ve věku devětaosmdesáti let ve čtvrtek večer zemřel americký kytarista, zpěvák a skladatel B. B. King, považovaný za krále blues. Podle agentury AP zemřel v Las Vegas, kde v poslední době žil. Riley B. King, jak znělo jeho skutečné jméno, byl v poslední době vážně nemocný, přes dvacet let žil s cukrovkou druhého typu.
King během své téměř sedmdesátileté kariéry vydal více než 50 alb, získal 15 cen Grammy a prodal miliony nahrávek. Také inspiroval řadu skvělých kytaristů (mimo jiné Erika Claptona, Jimiho Hendrixe nebo Rolling Stones) a díky svému věhlasu pronikl jako hostující hvězda i do sfér jazzu, rocku a popu.
Důkazem byla například nahrávka s U2, deska s "žákem" Claptonem nebo album duetů, kde s Kingem účinkovali i Elton John nebo Sheryl Crowová.
Několikrát také vystoupil v Česku, vždy s velkým ohlasem. Poprvé navštívil Prahu na začátku 90. let. Při dalších návštěvách v roce 1998 v Praze a o dva roky později ve Zlíně si s ním například zahrál i domácí kytarista Luboš Andršt. V roce 2009 King rozparádil vsedě několik tisícovek fanoušků v hokejové hale na Výstavišti a o dva roky později se v Praze dokonce představil společně s další legendou Johnem Mayallem.
Jeho tradiční styl hry a kytaru značky Gibson, řečenou Lucille, lidé okamžitě poznávali. Zvláštností bylo, že King téměř nepoužíval akordy, a když zpíval, tak nehrál a naopak.
"Samozřejmě pár akordů umím, ale většinou mi nějak nepasují ke skladbám, co právě hrajeme. A když zpívám a pokouším se zároveň o doprovod, taky to není ono," tvrdil. Možná právě toto "neumětelství" z Kinga udělalo legendu, kterou se marně snaží napodobit množství následovníků.
Typický pro Kingův styl bylo vibrato, do něhož rozechvíval kytarové struny levou rukou, a hluboký znělý hlas. Mezi jeho nejznámější písně patří The Thrill Is Gone, You Know I Love You, Woke Up This Morning, Please Love Me, When My Heart Beats Like a Hammer nebo Whole Lotta Love.
Riley King, jak znělo jeho pravé jméno, se narodil 16. září 1925 na farmě u městečka Itta Bena v kolébce blues, americkém státě Mississippi. Vyrůstal bez otce a v devíti letech mu zemřela matka.
Jako dítě musel pracovat na bavlníkových plantážích a v 15 letech skončil se školou. Snil o tom, že se stane gospelových zpěvákem. V 18 letech se pro muziku rozhodl definitivně, opustil plantáže a odjel stopem do Memphisu uskutečnit svůj sen.
Po prvních úspěších tehdy zakoupil starý autobus a tím pak spolu se svých orchestrem sjezdil celé Spojené státy. "Narodil jsem se do éry bigbandů, mými idoly byli Benny Goodman, Count Basie či Duke Ellington," říkal King. Ten měl vždy ve své početné kapele dechovou sekci a nepopíral slabost pro velké orchestry.
Kritici Kingovi mnohokrát vyčítali, že při velkém zvuku početného ansámblu se vytrácí ta pravá autenticita, ona dřevní podoba blues, která si vystačí s jednou kytarou – jako třeba v podání Johna Leeho Hookera. Synonymem blues ale byl stejně King.
V Memphisu King nejdříve vystupoval na ulici a poté se stal diskžokejem v rádiu WDIA. Zde získal přezdívku Beale Street Blues Boy, ze které se později vyvinuly Kingovy iniciály B. B. (Blues Boy – Bluesový kluk).
V roce 1949 ve studiu nahrál první skladbu a o dva roky později se s písní Three O’Clock Blues vyšvihl do čela americké hitparády. Od té doby hrál, zpíval a nahrával bez přestávky. Mezi jedinečná alba lze zařadit například Live at the Regal (1964) či Blues Summit (1993) či hitové singly Sweet Little Angel, You Upset Me Baby nebo The Thrill Is Gone.
Široké publikum Kinga poznalo na sklonku 60. let při hostování na americkém turné Rolling Stones nebo na jazzovém festivalu v Montreux či na festivalu Newport Folk Festival.
King několik let po sobě získával ocenění amerických hudebních magazínů pro nejlepšího kytaristu roku. Byl majitelem čtyř čestných doktorátů, prezident USA ho roku 1990 ocenil významnou medailí za umění.
King byl dvakrát ženatý, manželství však nevydržela nápor jeho koncertů. Měl 15 dětí s různými ženami a údajně několik desítek vnoučat. Všechny své děti, vnoučata i pravnoučata podporoval.
