Telefonoval si po nocích s Klementem Gottwaldem, ale jeho jméno znají převážně historici Komunistické strany Československa a zdejších tajných služeb. Dobový snímek Toman režiséra Ondřeje Trojana a spoluscenáristky Zdeňky Šimandlové jej teď dostává do širšího povědomí. Muž jménem Zdeněk Toman vedl v letech 1945–1948 odbor československé zahraniční rozvědky: inteligentní, schopný se přizpůsobit, obratně bruslící v nejvyšších patrech moci, jíž se následně stal jednou z prvních vysoce postavených obětí (StB jej zatkla už v dubnu 1948, ale podařilo se mu uprchnout z vazby a dostat se do Venezuely).

Evidentně přitahovaný tajuplnou figurou (stopáž dvě a půl hodiny je až příliš velkorysá) rekonstruuje Trojan Tomanovu kariéru a pád. Do svého filmu vtahuje nejen známý příběh nástupu komunistů k moci, ale i téma židovských běženců snažících se dostat po konci války přes Československo s pomocí Američanů na Západ. Toman je měl v jurisdikci a díky bezskrupulózně uplatňovanému obchodnímu talentu získal z lidské tragédie nejen peníze pro komunistickou předvolební kampaň roku 1946, ale i pro sebe. Distribuční materiál jej popisuje jako šmelináře a všehoschopného kariéristu. Závěrečné titulky mu však souběžně připisují status téměř jakéhosi českého Schindlera, jehož jméno nese křídlo univerzity v Jeruzalémě.

Toman je tak spolu s Janem Palachem dalším z letošních filmů ohlížejících se do komunistických časů. V tématu "vyrovnávání se s minulostí" hrála přitom kinematografie v právě uplynulých dekádách důležitou roli jako součást "symbolického zápasu o definování významu období socialismu", jak píše Zsolt K. Horváth v antologii Past for the Eyes. Divácky úspěšné snímky jako Tankový prapor, Černí baroni, Šakalí léta, Kolja, Pelíšky, Báječná léta pod psa, Pupendo, Rebelové, Občanský průkaz, Ve stínu nebo Milada a částečně třeba i Tmavomodrý svět pomáhaly formovat to, jak si komunistickou totalitu současná společnost pamatuje a co si z ní bere.

Toman vybízí k úvaze, jak vlastně třicet let od listopadu 1989 o komunistické totalitě vyprávět v zemi, kde nejenže KSČ nebyla postavena mimo zákon, ale ani se neobtěžovala změnit své jméno a stále agresivněji se hlásí ke svému dědictví před rokem 1989.

Prostě nemožné

"Nejvíce by mě zajímalo zmapovat některé základní existenciální situace – nejen strach z budoucnosti, strach ze svobody, ale nyní také strach z vlastní minulosti," řekl v roce 1991 v rozhovoru pro Mladý svět prezident Václav Havel. Každá společnost transformující se z totality k demokracii musí nevyhnutelně reflektovat vlastní minulost. Ta česká se v devadesátých letech nejčastěji ptala, zda potrestat, či nepotrestat její aktéry a zda se na režimu podílela celá společnost, nebo byl jen výtvorem vládnoucích elit.

Legislativně vyrovnání se s minulostí pokryly lustrace a restituce. S morálkou už to bylo složitější. Jak připomíná Jacques Rupnik v textu Coming to Terms with the Communist Past (Srovnat se s komunistickou minulostí), silný vliv měl pragmatismus tehdejšího ministra financí a premiéra Václava Klause, který odmítal tezi Václava Havla, že nikdo není jen obětí, všichni jsou i viníky podílejícími se na udržování totality. Podle Klause nešlo jasně určit, kdo je vinen a kdo ne, a byli to ostatně obyčejní lidé, kteří svým drobným sabotováním nakonec pomohli ke konci režimu.

Možná z tušeného pocitu sdílené viny, tvrdí Rupnik, česká společnost v prvních letech po revoluci tak silně naskočila na rétoriku radikálního antikomunismu. Souběžně ale neměla problém tolerovat KSČ v parlamentu a postupně jí vyjadřovat stále větší podporu.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.