Popravčí četa na Kobyliské střelnici ukončila přesně před sedmdesáti lety život Vladislava Vančury. Stal se, stejně jako tisíce dalších obyvatel protektorátu Böhmen und Mähren, obětí pomsty nacistů za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Spisovatel, o kterém se slovníky zmiňují jako o jednom z největších českých literátů, představitel meziválečné avantgardy, autor mnoha románů a povídek, dramatik, publicista, filmový scenárista a režisér. Antikvovaný klasik, kterému se již dostalo patřičného uznání, nebo autor podněcující k stále novým výkladům?

Svébytný umělec, nebo spíše ten, kdo legitimizuje komunismus, dávaje možnost zahlédnout jeho lepší, tj. múzickou tvář? Jednoznačných odpovědí se asi nadít nelze.

Jazyk Kralické bible

Za svých jednapadesát let toho stihl mnoho. Jako by od počátku nějak tušil, že mu nebude dopřáno svůj talent rozvinout v příliš dlouhé časové ploše. Narodil se v Háji u Opavy, ale rodné Slezsko se do jeho díla nijak výrazně nezapsalo.

Nejbližším krajem mu zůstalo Povltaví. Zbraslav, kde dlouho bydlel, doslova miloval. Jaroslav Seifert vzpomíná, jak mu Vančura jednou říkal, že "by Zbraslav nedal nikomu. Jen Panence Marii, ale musila by pěkně poprosit."

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se