Zemřel literární historik Zdeněk Pešat, obhajitel Kundery

Ve věku 82 let zemřel v pondělí literární vědec a první polistopadový ředitel Ústavu pro českou literaturu Akademie věd Zdeněk Pešat. ČTK to dnes řekl Leoš Kopecký z Akademie věd.

Zdeněk Pešat se narodil 4. listopadu 1927. Patřil mezi nejvýznamnější literární historiky posledních desetiletí, celoživotně se zabýval českou literaturou druhé poloviny 19. a 20. století.

Po studiích a krátkém působení na Filozofické fakultě UK spojil celou svou další odbornou dráhu s Ústavem pro českou literaturu tehdejší Československé akademie věd, později Akademie věd ČR.

Zdeněk Pešat patřil k předním interpretům moderní české poezie, zabýval se například tvorbou Jana Nerudy, Jaroslava Vrchlického, Petra Bezruče, S. K. Neumanna, Františka Halase či básníků Skupiny 42, z jejichž tvorby uspořádal antologii.

V roce 1991 vydal doposud jedinou knižní monografii o Jaroslavu Seifertovi, četné časopisecky publikované literárněhistorické a teoretické stati shrnují knihy Dialogy s poezií (1985) a Tři podoby literární vědy (1998).

Od 70. let patřil mezi hlavní autory a redaktory nejvýznamnějšího slovníkového díla české literární vědy - Lexikonu české literatury. Dokončení tohoto díla, na němž mu v posledních letech záleželo nejvíce, se dočkal před půldruhým rokem.

Diskuze o Kunderovi

Poslední léta trávil ze zdravotních důvodů v ústraní, ale stále byl v živém kontaktu s vědeckým děním v Akademii věd i mimo ni. V říjnu roku 2008 se zapojil do diskuse kolem údajného udání Milana Kundery. Pešat byl tehdy velmi nemocný a ozřejmit události, o nichž se spekuluje, považoval za svoji povinnost, řekl ČTK.

Ústav pro studium totalitních režimů v roce 2008 zveřejnil informace o tom, že Kundera v roce 1950 udal někdejšího západního agenta Miroslava Dvořáčka. Ten podle ústavu uprchl v roce 1949 do tehdejšího západního Německa. Do vlasti se vrátil jako agent chodec.

V Praze náhodou potkal svou známou Ivu Militkou, k níž na kolej si uložil kufr. Když si pro něj později přišel, čekala na něj policie a zatkla ho. Na to, že Dvořáček se na koleje vrátí, bezpečnost podle ústavu upozornil právě Kundera. Dvořáček strávil 14 let ve vězení.

Podle Pešata ale Dvořáčka udal tehdejší student pražské filozofické fakulty Miroslav Dlask. Ten se tehdy údajně Pešatovi svěřil s tím, že oznámil Dvořáčkův pobyt v Praze bezpečnosti. Dlask měl pocit, že musí informovat i příslušnou organizaci KSČ, a protože Pešat byl členem stranického fakultního výboru, řekl to právě jemu. Jméno Milana Kundery tehdy podle něj vůbec nepadlo.