Lída Baarová vypráví o Goebbelsovi. Třikrát jinak

Lída Baarová asi nikdy nepřestane historiky a filmové odborníky fascinovat. Slavná česká meziválečná a protektorátní herečka, před jejímiž půvaby kapitulovali nejen filmoví režiséři, herci a fanoušci, ale též kritici, zahraniční producenti a - bohužel pro Baarovou - i prominenti vládnoucího nacistického režimu, je dodnes lákadlem, jemuž zjevně nelze odolat.

Není divu, že o osudu Lídy Baarové vznikají nové a nové publikace - od seriózních biografií respektovaných historiků a filmových publicistů až po bulvární spisky, studující hlavně pikantní detaily jejího angažmá v loži nacistického ministra propagandy Josefa Goebbelse.

Kniha Tři životy Lídy Baarové, která se na pultech českých knihkupectví objevila v těchto dnech, se však od všech dosud vydaných knih o Baarové výrazně liší: není ani historickou biografií, ani povrchním senzacechtivým bulvárem.

Filmový publicista, spisovatel a textař Ondřej Suchý totiž tuto filmovou hvězdu dodnes reprízovaných pamětnických filmů podrobil seriózní srovnávací studii.

Jeden příběh pokaždé jinak

Základem monografie je porovnání trojice navzájem rozporuplných memoárů, které Baarová za svého života "sepsala": její výpovědí neobvykle otevřené, upřímné Útěky, které už v roce 1983 napsala v emigraci s Josefem Škvoreckým v jeho 68 Publishers (a které se mimochodem teprve nedávno dočkaly české reedice), dále idealizované Života sladké hořkosti, na nichž se podílel spisovatel František Kožík, a konečně její životopis z pera Richarda Kettermanna a Uwe Schmidta, který vznikl pouze pro německé čtenáře.

Suchý si od Škvoreckého, který ostatně podle Suchého vznik komparativní studie o hereččině pozoruhodném životě inicioval, vyžádal osmnáct hodin magnetofonových nahrávek, které v osmdesátých letech vznikly. Prostudoval postupné proměny jejích citací, svědectví a výroků do těch nejmenších detailů, pročetl stařičké výstřižky z novin a časopisů. Sotva dvousetstránková kniha Ondřeje Suchého vznikla z letité rešeršní práce, během níž si dopisoval s pamětníky a inicioval desítky osobních setkání.

A výsledek jeho bádání je vskutku pozoruhodný. Lída Baarová totiž podle Suchého opravdu žila ony pověstné "tři životy" - jinak svůj příběh líčila kritickému českému publiku, jinak německému, a ještě jinak Čechům žijícím v emigraci.

Suchý to dokládá třeba na hereččině rozdílné interpretaci týchž historek, které se postupně objevily ve všech třech životopisech: její první návštěva u Hitlera, milostný vztah s hercem Gustavem Fröhlichem, vzplanutí k Josefu Goebbelsovi. Byť v některých detailech se vzpomínky Baarové shodují ("Hitler mi opakovaně pochválil můj nový malý klobouček."), jinde vyznívají zcela rozdílně.

Upřímná pro Škvoreckého

Zřejmě nejupřímnější a nejsebekritičtější byla herečka u Josefa Škvoreckého, kde lásku ke Goebbelsovi otevřeně přiznala (možná právě proto tyto "emigrantské" paměti sama Baarová později nejvíc kritizovala), naopak v Kožíkově "české" knize vystupuje takřka jako bezbranná, nevinná a nic netušící oběť režimu, jejíž život zničila nejprve nacistická a pak komunistická propaganda.

Prvním podnětem k sepsání knihy byla pro Ondřeje Suchého ostatně právě vlna mediálního a čtenářského zájmu o Baarovou, která se zvedla v porevolučních letech a zejména několik prvních článků, které o herečce vyšly ve vybraných časopisech a pravidelně vzbuzovaly ohromný, byť názorově smíšený čtenářský ohlas.

Jedni herečku označovali za nacistickou kolaborantku, která si milostnými styky s katy českého národa zajistila nejen hvězdnou mezinárodní kariéru, ale též život v přepychu, druzí se stárnoucí umělkyně dožívající v rakouském Salzburgu spíše zastávali. Není divu, že pulty v následujících letech zaplavily další publikace o herečce.

Pokud však Ondřej Suchý v záhlaví své knihy láká na poněkud podbízivý slogan "Co jste ještě nečetli", ani v nejmenším nepřehání. Ve Třech životech Lídy Baarové odvedl mimořádně pečlivou a záslužnou práci, která si zaslouží pozornost.

Herečka Lída Baarová se po roce 1989 stala díky svému románku s Josefem Goebbelsem vděčným objektem nejrůznějších biografií i bulvárních spisků.