David Jan Novotný o Praze plné nacistů a bolševiků


"Ona to původně měla být novelka, jenže ve chvíli, kdy dáte dohromady deset chlapů, kteří se tam sejdou, tak zjistíte, že to nemůžete napsat jako fastfoodovou story, protože každý z nich má nějaký osud, a čím jsou starší, tím je ten osud košatější. Takže mi to začalo kypět... Ten proces psaní románu vyvolal v mém mozku určité asociace, a tedy vzpomínky. Na druhou stranu ale taktéž historická fakta, protože reálné dějiny nelze v tomto případě pominout. Nacisti tady byli, bolševici tady byli, Sověti v roce 1968 přijeli... Je to tedy určitá mozaika, kde se autobiografické střípky a fakta prolínají s fabulací. Jsou tam vymyšlené postavy, ale i Karol Sidon či Arnošt Goldflam."


David Jan Novotný

Sidra Noach
Knižní klub 2010, 384 stran



Martin Ryšavý o inspiraci, kterou se stal ruský kamarád


"Původně jsem to začal psát jako Cesty na Sibiř, takže tam bylo zas hlavní postavou moje alter ego, cestovatel, který popisuje, jak se setkal s velkým vypravěčem. Ale pak jsem zjistil, že to tímto způsobem psát nejde, že musím sám úplně zmlknout a nechat mluvit jenom jeho. A že je to vlastně zábavná situace: jeden člověk vypráví, druhý tam sedí, mlčí, poslouchá, cítí, že se ho vyprávění osobně dotýká a chce možná i sám něco říct, ale vůbec se nedostane ke slovu... Ve Vrači je tedy obojí - radost z toho, že můžu poslouchat vyprávění, které se obrací ke mně a dává mi možnost něco důležitého pochopit, i zoufalost z agresivity řečového proudu, který vás někdy může až znásilňovat."


Martin Ryšavý

Vrač
Revolver Revue 2010, 256 stran


Emil Hakl o SMS, které se míhají jeho románem


"Textovky se mi spontánně připlétají do textů, stejně jako se mi pletou do života. Nedávno mi jedna chytrá, vzdělaná mladá holka tvrdila, že slova jako mail nebo SMS podle ní do literatury vůbec nepatří, kdežto milostná korespondence ano - během debaty vyřídila pět až šest SMS... Potíž je, že se tam někde ztrácí osobní rozměr. Běžný neurotik - což jsme skoro všichni - má sklon vidět v obyčejném vtipu osten výčitky, v okrajové poznámce projev nesouhlasu či žárlivosti. Ale zase se už nemusí tolik chodit do těch kin a kaváren, není třeba brouzdat ve čtyři ráno Stromovkou a zmateně se líbat. Stromovka je ostatně v takovém stavu, že se tudy ani chodit nedá, celá Letná se hýbe."


Emil Hakl

Pravidla směšného chování
Argo 2010, 136 stran



Editor Petr Hruška o smrti a marketingu


"Inspirací pro román byla smrt Honzova otce, třebaže na knihu v žádném případě nelze nahlížet nějak přehnaně autobiograficky. Vzpomínky na otcův život a jeho odchod ze světa neobyčejně rozjitřovaly Janovu citlivost... Samozřejmě, že román na sebe strhne větší pozornost kvůli Honzovu odchodu ze světa. Žijeme v povrchní marketingově efektní době a k tomu, abychom udělali takovou pošetilost, jakou je četba pořádné knihy, chceme stále častěji mít nějaký "návod". A příběh spisovatele, který bolestně píše román o smrti otce a umře těsně po jeho dokončení, v den výročí úmrtí svého otce - to je panečku událost! To si snad přečteme i román toho Balabána..."


Jan Balabán

Zeptej se táty
Host 2010, 192 stran