Klan Šechtlů fotí od roku 1865. Na snímcích zachytil kus české historie

Průřez historií rodinného ateliéru Šechtl a Voseček rekapituluje trendy profesionální fotografie od 70. let 19. století do současnosti.

Aktuální výstava ve Velké synagoze v Plzni představuje zhruba dvě stovky dobových zvětšenin. Přehlídka s názvem Fotografický klan rodiny Šechtlů potrvá do konce října.

Plzeňská synagoga sloužívala třem tisícům věřících a patří k největším v Evropě. Od roku 1998 pěstuje sezonní kulturní program.

Výstavu připravili kurátoři Radovan Kodera a Přemysl Řepa v těsné spolupráci s dědici.

Retrospektiva připomíná, že Šechtlovi fotografují od roku 1865, čili pátou generaci. Současníci však na výstavě zastoupeni nejsou. Jejich práce představuje galerie Muzea Šechtl a Voseček, sídlící v rohu táborského náměstí Mikuláše z Husi. Tedy na dohled od místa, kde stával ateliér jejich předků.

Kromě zakladatele živnosti Ignáce Šechtla (1840-1911) a prvního dědice Josefa Jindřicha (1877-1954) zahrnuje výstava vnuka Josefa (1925-1992) s jeho ženou Marií (1928-2008).

Únos ministra Klofáče

Všichni systematicky znázorňují proměny Tábora a podob historických osobností, například sochaře Františka Bílka či prezidentů Tomáše G. Masaryka a Edvarda Beneše.

Kronika však není vedena oficiózně, ale osobitě, ba s humorem a ironií. Příjezd Václava Klofáče do Tábora třeba ukazuje, jak byl první československý ministr národní obrany koncem roku 1918 nadšenými občany nového státu z perónu doslova unášen.

Spolu s jihočeskými vedutami a reprezentačními záběry typu Rohanové z Choustníku se psy (1902) jsou vystaveny autoportréty a podobizny rodinných příslušníků. Zaujmou i průkopnické experimenty s barvou.

Únik od svateb k umění

S vývojem fototechniky se zvyšovala pohotovost fotografování a tím i škála námětů. Zvláštní linií výstavy jsou momentky Josefa J. Šechtla. Po čtvrt století fotografoval všechno možné, od rodinných dovolených po příhody provázející realizaci velkoformátových zakázek.

Zajímavé jsou i mladší fotografie, mapují fázi po vyvlastnění ateliérů v 50. letech. Z obvyklé portrétní řehole a pásové výroby svatebních snímků unikl manželský tandem na uměleckou dráhu.

Dvojice zdobila interiéry, připravovala alba o krásách vlasti a vystavovala volnou tvorbu. Žánrové záběry vycházely časopisecky, Marie Šechtlová byla v 60. letech propagátorkou stylu poezie všedního dne. Z této éry také těží její nedávná monografie.