Erdoes Richard & Ortiz Alfonso

Duch dvou tváří

2012, Argo, přeložila Eva Bulgakovová

Chlapec z kamene

Lakotská legenda o Chlapci z kamene má mnoho různých podob podle toho, kdo ji vypráví. Následující verzi z rezervace Cheyenne River slyšel Henry Crow Dog přibližně roku 1910, když poslouchal vypravěče u táborového ohně.

V dobách velkých dnů indiánů spolu žili jedna dívka a pět jejích bratrů. Hlavním zaměstnáním lidí tehdy bylo hledat si potravu. Takže zatímco sestra vařila a zhotovovala oblečení, bratři trávili dny lovem.

Jednoho dne tahle rodina přestěhovala své týpí na dno kaňonu.

Bylo to zvláštní, tiché místo a byla tam zátočina s vodou a dalo se tam ulovit dost zvěře. V zimě byl kaňon chráněný před větrem a v létě v něm byl příjemný chládek. Bratři přesto chodili na lov i jinam a sestra na ně vždycky čekala. Čekala a poslouchala a slýchala zvláštní zvuky. Někdy měla dojem, že jsou to kroky, ale když se podívala ven, nikdo tam nebyl.

Jednoho večera se vrátili z lovu jen čtyři bratři. Sourozenci byli vzhůru celou noc a dohadovali se, co se pátému bratrovi mohlo stát. Druhý den šli mládenci znovu na lov a vrátili se jen tři. Zase zůstali všichni vzhůru a přemýšleli. Další večer přišli domů už jenom dva. Zbývající tři sourozenci začali mít strach.

V těch raných dobách indiáni ještě neznali posvátné obřady a modlitby, kterými by se řídili, proto bylo pro dívku i oba její bratry těžké nějak se v tomhle strašidelném místě během noci ochránit. Ráno bratři museli zase odejít, a večer se vrátil jen jeden. Sestra plakala a prosila ho, ať už nikam nechodí.

Jenomže i její poslední, nejmladší bratr, kterého měla ze všech nejraději, se ráno musel vydat na lov, aby měli co jíst. Jako ostatní bratři, ani on se nevrátil. Teď už neměla dívka nikoho, kdo by jí nosil potravu a vodu, kdo by ji chránil.

S pláčem vystoupala z kaňonu na vrchol blízkého kopce. Chtěla zemřít, ale nevěděla jak. Pak si všimla oblázku na zemi. Napadlo ji, že ten by ji zabít mohl, a tak ho sebrala a spolkla.