Václav Holanec

Herci

2012, Knižní klub

 

V neděli 12. února 1956 přiletěla do Moskvy pod vedením prvního tajemníka ÚV KSČ Antonína Novotného a prezidenta Antonína Zápotockého pětičlenná delegace. Cílem návštěvy československých komunistů bylo zasedání XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu. Už první den konání sjezdu komunisty z východní Evropy překvapily kritické zmínky o pochybeních Josifa Vissarionoviče Stalina. Když vešlo ve známost, že jednání bude rozděleno na veřejnou a tajnou část, zavládlo mezi delegáty ve Velkém kremelském paláci napětí. Nikdo jim nedokázal vysvětlit, proč z tohoto jednání byli vyloučeni zahraniční hosté.

Antonín Zápotocký se během zasedání sjezdu sešel s českými a slovenskými studenty moskevských vysokých škol. Prezidenta republiky zaskočily otázky studentů, kteří se ptali na Stalinovy chyby. O několik hodin později, v noci z 24. na 25. února, vystoupil na uzavřeném zasedání generální tajemník strany Nikita Chruščov a přednesl referát O kultu osobnosti a jeho důsledcích. V něm emotivně, s nečekanou rázností, odsoudil Stalina za jeho despotickou samovládu. Československá delegace se po konci sjezdu rozdělila, část v čele s prezidentem se vrátila do Prahy, aniž by tušila, co se odehrálo.

V pondělí 27. února svolal Chruščov na poradu první tajemníky zemí sovětského bloku. Spolu s Antonínem Novotným se jednání, na kterém účastníci dostali text jeho projevu, zúčastnil i ministr vnitra Rudolf Barák. Projev měl být určen pouze pro vnitrostranickou potřebu. Chruščov důrazně naléhal, aby komunisté ve svých zemích Stalina podrobili důsledné a jmenovité kritice.

O Chruščovově vystoupení se v Československu nemluvilo, neinformovaly o něm noviny, zmínka o něm nebyla ani v komuniké ČTK určeném pro potřeby novinářů. Přes přísnou snahu o utajení se zpráva dostala na veřejnost. Vedení polského politbyra neuhlídalo interní výtisk projevu a ten se přes izraelské velvyslanectví ve Varšavě dostal do světových sdělovacích prostředků. Komunisté v zemích sovětského bloku, ale i na Západě byli zděšeni. Radiová stanice Svobodná Evropa věnovala senzačnímu odhalení obsáhlé komentáře. Informace se na československé území šířily i díky rádiu Vídeň, na území státu se objevily letáky, které obsahovaly text projevu. Zprávy byly tak šokující, že jim členové strany odmítali uvěřit. Po prvotním šoku se KSČ pokusila o vlastní výklad toho, co se na XX. sjezdu odehrálo. Docházelo k absurdním situacím. Řadoví členové strany díky vysílání zahraničního rozhlasu věděli o Stalinových zločinech více než vyškolení funkcionáři, kteří přijeli choulostivou problematiku vysvětlovat.

Česká inteligence žila v očekávání změn. Na druhém sjezdu Svazu československých spisovatelů se komunistická strana – na oficiálním fóru poprvé od roku 1948 – ocitla v nezvyklé roli. Někteří spisovatelé vystoupili s nečekaně razantní kritikou mocenských poměrů. Stalo se tak symbolicky na půdě Národního shromáždění, kde sjezd zasedal. V úterý 24. dubna 1956 přistoupil k řečnickému pultu básník František Hrubín. Použil obraz z básně Stéphana Mallarmého a přirovnal českou poezii, která zastupovala celou společnost, k labuti uvězněné v ledu. O tři dny později ho následoval Jaroslav Seifert, který se s ještě větší odvahou postavil proti nesvobodě a žádal propuštění vězněných kolegů. Konstatoval, že došlo k umlčování nepohodlných autorů a překrucování pravdy: „Smlčí-li pravdu kdokoliv jiný, může to být taktický manévr. Smlčí-li pravdu spisovatel, lže.“

Sjezd spisovatelů znamenal pro Antonína Novotného ideologickou porážku. Básnická revolta vyděsila komunistické vedení a téměř současně se o svobodu začali hlásit studenti vysokých škol. A nežádali ji jen pro sebe. 26. dubna 1956 v přeplněném sále katedry chemie na Albertově vysokoškoláci přijali rezoluci, která napadla výsadní postavení komunistické strany ve společnosti. Studenti se dovolávali diskuze o politických a ekonomických otázkách. Rezoluce také zaútočila na přisluhovačské uctívání všeho, co se týkalo Sovětského svazu. Plné znění textu se nesmělo objevit v novinách, studenti ho začali šířit po vysokých školách v Praze i dalších městech vlastními silami. Během prvomájového průvodu se skupina vysokoškoláků zastavila před hlavní tribunou a před překvapenými vůdci proletariátu skandovali studenti heslo: „My nechceme rebelovat, my chceme diskutovat!“

Studentský pochod Majáles se konal poprvé od roku 1948 a komunisté se ho obávali zakázat. Majáles se sešel nejdříve v Bratislavě a po jeho konání bylo 14. května svoláno zasedání ÚV KSČ. Rudolf Barák na něm informoval o studentských provokacích na Slovensku a Antonín Novotný pohrozil, že by mohlo dojít k uzavření vysokých škol. Vedení strany přeložilo pražský majáles ze soboty 19. května na nedělní odpoledne, nebo se obávalo, že by se k projevům nespokojenosti mohli připojit dělníci vracející se z továren.

Do pětitisícového průvodu Státní bezpečnost vyslala stovky agentů v civilu. Studenti politické požadavky schovali za recesistická hesla, z nichž některá napadala komunistické zřízení způsobem, který šokoval jak komunisty, tak veřejnost. Velvyslanec Spojeného království v Praze Georg Clinton Pelham informoval svoji vládu, že vůči režimu vzešly „ze sjezdu Svazu spisovatelů a ze shromáždění studentů v dubnu a květnu do té doby neslýchané útoky“.

Stalinisté byli zděšeni a čekali na příležitost, aby upevnili ohrožený vliv. K tomu přispěly události v sousedním Polsku. V červnu 1956 vypukla v Poznani, v strojírenských závodech, které ještě nesly Stalinovo jméno, vzpoura. Dělníci se dožadovali vyšších mezd. Na jejich stranu se záhy přidalo téměř sto tisíc demonstrantů. Do ulic vyjely stovky tanků. Bezpečnostní složky a polská armáda odpor nelítostně potlačily, o život přišly desítky civilistů.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 80 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.