Recenze: Starý mladý Dylan na novém albu Wallflowers vyrostl

Rozumí se samo sebou, že špitál hříšníků není žádným muzeem svatých. Málokdo to ale umí podat tak, jako americká rocková kapela The Wallflowers na své nové desce Glad All Over. Nemocnice mezi nebem a zemí, kam různí Luciferové, darebáčci a zhrzelci chodívají "se vším zamíchat, když už si není co líznout", je jedním z deseti nových písňových vynálezů kytaristy a zpěváka Jakoba Dylana.

Letos dvaačtyřicetiletý potomek slavnějšího Boba se s partou kalifornských záškoláků The Wallflowers (doslova samotáři, podivíni) sčuchnul už začátkem devadesátých let v losangeleském sousedství Fairfox.

Největší slávu si The Wallflowers užili v éře desky Bringing Down The Horse, jež roku 1996 nečekaně předznamenala návrat rockových kapel ke kořenům, díky nápadité produkci a vyčerpávajícímu rejstříku strunných nástrojů získala dvě Grammy a nakonec se jí prodalo přes sedm milionů kusů.

Až kapela zvesela žertovala, že dvacetitisícové davy mladistvých, kterým hrává ve sportovních halách, o existenci nějakého Boba Dylana nemají ani páru.