Ján Hoštaj

Krátké prózy

2013, Větrné mlýny

Zahradník A. B. byl nadmíru tvrdohlavý muž; ten když si něco umínil, jen tak se toho nevzdal. Posuďte sami:

Ve své zahrádce, hned vedle domu, snaživě pěstoval nejrůznější zeleninu, ale převážnou míru své péče věnoval jabloni, svému jedinému stromu.

A tak si tedy zkuste představit, jak velké musely být jeho obavy, když začala jednoho dne schnout, a jak hrozný musel být jeho žal, když po dvou týdnech marných pokusů o její záchranu úplně uschnula.

Není se věru ani moc čemu divit, že se s tím nedokázal smířit a že ji v upřímné naději nepřestával zalévat vodou ze studny…

Jeho trápení trvalo už dva měsíce — přesto, že se každé ráno budil s očekáváním — kromě posměchu nepřejícníku to nic nepřinášelo. On se však nevzdával a zaléval uschlý strom dál…