Rozkoš, o níž je řeč v názvu desky Zuzany Homolové, je přízemního druhu. Takhle poeticky zachytit obžerství by snad nedokázal ani největší tuzemský poeta této nectnosti, samotný mistr Hrabal.
Kouzelnému momentu, kdy se nedočkavá stařena rozkošnicky svalí na postel s mísou halušek, je pak v titulní písni rozumět i přes archaické východoslovenské nářečí. "Ňet vekšeho rozkošu jak u starej baby. Navarila halušky jako huše laby / Neznala jich opepric ani ošafranic, ľem na posceľ položic a še ku ňim zvalic."
Naopak pramálo rozkoše je v dávném drsném světě, plném mužských predátorů, pro mladé děvče. V usilování o její věneček tu s nemilovanými zbohatlíky, protřelými sousedy a "žandáry" soupeří dokonce i "pán farár". Tedy sice zástupce nebes na zemi, ale koneckonců taky chlap.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
