Šen Cchung-wen 

Poslední vítání jara 

2013, Verzone, přeložil Dušan Andrš

O novoročních Svátcích jara se všichni muži ze vsi Severní strouha opili namol podomácku pálenou kořalkou. V jistém městečku prý již bylo nezřízené pití zakázáno, protože v něm vládnou úředníci. Tam, kde rozhodují úředníci, je šmahem zakazováno vše, co hraničí s jakoukoli nemírností. Místa spravovaná úředníky pozvolna začínají prosperovat, morálka a zvyklosti místních obyvatel se podřizují způsobům chanských Číňanů, bezelstnost a velkodušnost nečínských národností mizí.

Zákaz pití o Svátcích jara je jenom jednou z drobností mezi mnoha podružnostmi. Není to nic, čeho by bylo třeba litovat. Vše se proměňuje! Zdalipak jednou nadejde den, kdy bude v Severní strouze zřízen úřad? Tehdy budou všichni lidé platit daně a odvádět dávky. Děti budou vědět, že se mají mít na pozoru před vojáky, a psi budou vědět, že si nemohou dovolit jen tak štěkat na strážníky. Vesničané budou vědět, co se nesmí, a aby se vyhnuli popotahování před úřady, naučí se přetvářce a falši.

Ten den nakonec jistě přijde. Kdy k takové proměně Severní strouhy dojde, nelze předvídat, mladí lidé však onen den nejspíš ještě zažijí. Místním mužům, odvážným jako lvi, kteří se postaví s holýma rukama kanci, se nebude dostávat sil na to, aby proměnu zastavili. Ctnostní mužové starší generace budou svědky toho, jak jsou staré dobré zvyky vytlačovány a ničeny cizí městskou kulturou, i oni však budou bezmocní.

Všem, kteří nejsou pouhými prosťáčky, je jasné, že nové zvyky záhy zapustí v srdcích lidí kořeny a vypudí vše staré. O těchto Svátcích jara se do němoty zpil kde kdo! Lidé se potřebovali opít, aby nemuseli myslet na to, co je čeká. V opilosti se veškeré obavy rozplývají. Radost, kterou jim měl tento veselý svátek přinést, mohli zakusit alespoň ve svých představách a snech.