Před rokem, poprvé s novým dirigentem, plní očekávání a nervózního nadšení; dnes vyrovnaní, soustředění, hraví. Česká filharmonie se pod rukama dirigenta Jiřího Bělohlávka mění, jak dokázal i zahajovací koncert 118. sezony, odehraný ve čtvrtek v pražském Rudolfinu.

Roční Bělohlávkovo působení je na první pohled patrné v dramaturgii. Místo národní a světové klasiky - tu kvůli konzervativnímu publiku preferoval zejména Zdeněk Mácal - filharmonie víc experimentuje a proniká i do soudobé hudby, kterou dělávala jen z nutnosti a okrajově.

První polovinu koncertu proto tvořily rozmarné, až ironické skladby Bernsteina, Widmanna a Šostakoviče, po nichž přišla stále výjimečná Glagolská mše Leoše Janáčka.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se