Duch Hamletova otce nahraný do mobilu, Ofélie šílící s mikrofonem a popovým flákem na rtech a hrob ve skleněné muzejní bedně s nápisem "Ostatky předků"... Samotný výčet režijních nápadů Daniela Špinara, jehož Hamlet měl před několika dny premiéru na scéně pražského Švandova divadla, působí dost divoce.

Ve skutečnosti ale jde o inscenaci, která velmi věcně, nesentimentálně, a dokonce s humorem interpretuje situace Shakespearovy hry, aniž by její text musel nutně zaznít doslova. Teprve po pauze, když se Hamlet Patrika Děrgela postupně propadá ze skutečnosti do makabrálního polosnu, z vědomí do podvědomí (nebo šílenství?), vydává se i režisér cestou volných asociativních obrazů.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se