Rufus Wainwright skládá další operu. Fascinuje mě římský císař Hadrián, říká

Nadstandardní hlas skoro až operního rozsahu měl zpěvák Rufus Wainwright vždy, ale k opeře se dostal teprve přes popovou hudbu.

Tohoto čerstvého čtyřicátníka v poslední dekádě proslavila coververze Cohenova hitu Hallelujah, jež zněla v animovaném filmu Shrek, či skladba Complainte de la Butte, kterou přezpíval do snímku Moulin Rouge.

Jenže Wainwright, kterého například Elton John označuje za největšího žijícího písničkáře, od té doby stihl napsat operu, zhudebnit Shakespearovy sonety v režii Roberta Wilsona a nyní vydává "best of" své popové tvorby. Její průřez představí naživo 25. března v pražském Divadle Hybernia.

"Poprvé jsem v Praze zpíval před půlrokem na festivalu Struny podzimu. Z chystaného vystoupení s operní pěvkyní Soňou Červenou tehdy sice sešlo, ale budu o ně usilovat znovu," říká.

Proč jste vloni nezpíval se Soňou Červenou?

Měli jsme mít ve Stavovském divadle vystoupení se Shakespearovými sonety, které jsem zhudebnil pro představení režiséra Roberta Wilsona. K jejich provedení je ale potřeba plný orchestr a ten bychom do Stavovského divadla dopravovali obtížně. Soňa Červená však na můj koncert přišla a v zákulisí jsme se seznámili. Pokud se s Wilsonem budou v březnu moci utrhnout ze zkoušek představení 1914 v Národním divadle, rád je v Praze uvidím.

Jak se vám pod Wilsonem pracovalo?

Považuju ho za génia, a jak už to u géniů bývá, spolupráce s ním je fantastická a strastiplná zároveň. Často jsme si vjeli do vlasů, ale nakonec mezi námi vzniklo krásné přátelství, ze kterého umělecky těžím dodnes. Na Wilsonovi je nejlepší, jak dovede všechny scénické prvky dekonstruovat a pak znovu sestavit nečekaným způsobem.