Nebývalé pozdvižení zažívá v těchto dnech management slavné italské opery La Scala.
Její nový generální ředitel Alexander Pereira má nastoupit až 1. října, už nyní má ale na krku vážné obvinění ze střetu zájmu. Pereira totiž jménem La Scaly bez vědomí milánské radnice nasmlouval nákup sedmi oper od Salcburského festivalu, který sám vede.
V důsledku toho starosta města Milán Giuliano Pisapia svolal setkání správní rady, na níž projedná, zda Pereiru do čela instituce vůbec nechat nastoupit. Pereirovo odvolání už žádají také politici ze středopravé vládní strany Forza.
Například radní Fabrizio De Pasquale, který za Forzu zasedá na milánské radnici, naznačil, že Pereira mohl za svůj krok dostat úplatek ze Salcburku. “Požadujeme Pereirovu rezignaci,” řekl De Pasquale.
O tom, že Pereira chtěl z La Scaly poslat peníze vlastnímu festivalu, jako první informovala rakouská média. Teprve z nich se o kauze dozvěděl milánský starosta, který s italským ministerstvem kultury hned nařídil interní vyšetřování.
Starosta je totiž v Miláně zároveň předsedou Nadace La Scala, která má pravomoce odvolávat či najímat generálního manažera opery. Nyní musí do 5. května rozhodnout, zda je Pereira ve střetu zájmů.
“Pokud se potvrdí, že Pereira pochybil, vyvodíme z toho patřičné důsledky,” vzkázal starosta. Dokud totiž nový šéf La Scaly 1. října nenastoupí, oficiálně v divadle působí jen jako konzultant a nemá pravomoci podepisovat smlouvy. Nikoho ze správní rady navíc o svém rozhodnutí neinformoval, což podle starosty měl.
Pereira tvrdí, že o nutnosti informovat správní radu nevěděl a že v Rakousku nebo v Německu coby nastupující ředitel opery (takzvaný directeur délégué) podobné kroky činit může. “Je to absurdní. Musel bych každé tři minuty běhat za odcházejícím šéfem Stéphanem Lissnerem, aby mi všechno potvrzoval. V tom se nedá pracovat,” řekl Pereira.
Deník New York Times v této souvislosti připomíná, že právě dosavadní šéf La Scaly Lissner také podnikal koprodukce se zahraničními operními domy či festivaly, nikdy však s žádnými, ve kterých by byl ve střetu zájmů.
Italský tisk má navíc Pereirovi za zlé, že si z ciziny objednal čtyři opery ještě před tím, než představí program příští sezony nebo se 1. října opery vůbce ujme. “Pokud by to byla pravda, šlo by o mimořádně vážnou věc. La Scala jako jedno z nejslavnějších divadel na světě přece něco takového nemůže udělat,” řekl představitel odborů Giancarlo Albori, podle kterého by import takového počtu oper z ciziny umenšil postavení, které tento přední evropský operní dům dlouhodobě má.
Pereira si podle rakouského tisku ze Salcburku údajně objednal Wagnerovu operu Mistři pěvci norimberští, dále Mozartovu operu Lucio Silla a také Verdiho Falstaffa a Dona Carla. Ty měly být v La Scale uvedeny roku 2016, přestože milánská opera má v repertoáru nyní vlastní inscenaci Falstaffa, s níž bude příští rok zastoupena na výstavě Milan Expo.
Další tři opery – Kurtágovu Endgame, Straussova Růžového kavalíra a Verdiho Trubadúra – chtěl Pereira ze Salcburku importovat v následujících sezonách.
V rozhovoru pro deník La Repubblica pak Pereira vypočítal, že zatímco Salcburský festival za každou ze čtyř oper zaplatil zhruba 4,4 miliony eur, La Scala by je měla pouze za 690 tisíc eur za kus. V této částce ovšem nejsou zahrnuty náklady na to, aby se produkce přizpůsobila velikosti jeviště v La Scale. “Můj předchůde Lissner ze Salcburku importoval čtyři opery během čtyř let, takže nevidím, v čem je problém,” řekl Pereira.
To, že by byl jako ředitel Salcburského festivalu ve střetu zájmů, odmítá.
