Nejen k nejslavnějším a nejžádanějším divadelním režisérům na světě patří Američan Robert Wilson. Vyhlášený je rovněž tím, že k nevoli herců často mění představení na poslední chvíli.

Stejně tomu bylo také v případě inscenace 1914, která měla ve středu premiéru v pražském Stavovském divadle. Ještě minulý týden ve čtvrtek ale Wilson na generální zkoušce celou hru přestavěl. Na rozhovor přišel vyčerpaný a zasmušilý.

HN: Zkouška se nepovedla. Proč všechno měníte na poslední chvíli?

Byla to katastrofa. Lidé mi vytýkají, že se v mých představeních nic neděje. Ale i to nic je komplikované, sestává z neuvěřitelného počtu technických povelů a postupů, které všichni musejí provést koordinovaně.

Světlo, zvuk, herci, hudebníci, technici – jakmile jedna složka zaváhá, celá scéna se rozpadne. Proto mě generálka vytočila natolik, že jsem na herce křičel.

HN: Představení 1914 jste v jednom kuse zahráli poprvé až šest dnů před premiérou. Proč?

Rychleji to nešlo. V tomto představení se všichni musejí naladit na stejné tempo a naslouchat si, od herců až po jevištní techniky. Je zcela nezbytné, aby se i kulisák, který zvedá a spouští oponu, celou dobu vrcholně soustředil. Asi od svých herců vyžaduji míru soustředění, na kterou v Česku nejsou zvyklí.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se