Poezie střílená brokovnicí, ale ne prvoplánově. Wernischovy básně nejsou pro staré

Ačkoli střílí za roh, stejně nemine cíl.

Básník Ivan Wernisch jako zkušený odstřelovač ani ve své nejnovější sbírce S brokovnicí pod kabátem nemusí na čtenáře cílit prvoplánově. Ví, že nechybí a okliky někdy bývají tou nejpřímější cestou.

Nenechme se zmást občasným arzenálem z vetešnictví, Wernischovy básně plny ironické nostalgie "nejsou pro starý". A nepíše je starý muž.

Básník nechává své oběti dost prostoru na rozproudění vlastních asociací a vzpomínek – často přitom takové, na které si čtenář nevzpomene, protože je neprožil.

Lovištěm básníka není konkrétní čas, zato jeho revír je jasně vyhrazen a ohraničen. Wernisch ví, kde loví.