Recenze: Zážitek z Hamleta v Plzni zesilovala budova Nového divadla

Hromada knih jako kupa bezcenných myšlenek zasypala v neděli jeviště plzeňské nové scény v závěrečné inscenaci mezinárodního festivalu Divadlo.

Hamletovská replika "Slova, slova, slova…" se tak stala leitmotivem inscenace polského režiséra Jana Klaty, kterou připravil se souborem Schauspielhaus z německé Bochumi.

Na půdorysu Shakespearova Hamleta vytvořil brilantní, hořce ironickou bilanci současného myšlení, kultury a společnosti. Pocit, že globalizovaný svět navenek demonstruje popkulturní jednotu, ale zevnitř ho rozkládají minulé viny, selhání, ztráta paměti a vyprázdněnost, prostupoval naprostou většinou festivalových inscenací.

Klata notoricky známé situace Hamleta seškrtal a přeskládal po svém. Zpočátku je inscenuje jako energií nabité obrazy.

Shakespearovské postavy vidí v komiksové zkratce a banalizující popkulturní optikou. Hamlet v anarchistické mikině vyjadřuje svou vzpouru nejen slovy, ale - možná výmluvněji - jazykem moderního tance.

Polonius ovládá své děti píšťalkou jako tělocvikář, dcerušku Ofélii cepuje u tyče v klasickém baletu. Všechny mnohomluvné rady, jež u Shakespeara uděluje synovi, vyslovil Klata jediným gestem: okázalým předáním zjevně zbytečné knížky návodů Otec a syn.