Někdejší sprejer Epos 257 v Národní galerii vystavuje dopravní značky a vyměňuje peníze

Umělec a bývalý sprejer Epos 257, který si z mládí ponechal nejen skrytou identitu, ale také instinkty pouličního "chuligána", vystavuje v Národní galerii. První výstavní instituce mu vyčlenila prostor korza pražského Veletržního paláce, tedy místo, které přes skleněnou stěnu komunikuje přímo s ulicí.

I když je Epos 257 absolventem VŠUP, vystavuje v zavedených galeriích, a dokonce se zapletl s „establishmentem“, když v roce 2010 reprezentoval republiku na Expu v Šanghaji. Jeho práce si ale stále udržují pouliční drzost a kritičnost.

Mírně podvratná je také výstava ve Veletržním paláci nazvaná Retroreflexe, která potrvá do 4. června. Tento čtvrtek 20. dubna od 17.30 hodin se uskuteční komentovaná prohlídka.

Tématem výstavy jsou dopravní značky, konkrétně značky typu Z3 označující prudkou zatáčku, které umělec mapoval po celé Praze. Potom nechal udělat kopie a originální značení za ně zaměnil.

„Na Retroreflexi jsem pracoval více jak tři roky. Často se pohybuji městskou krajinou, projíždím jí autem, chodím jí pěšky, mapuji její terén a sbírám dílčí artefakty. Retroreflexe je mapa dopravních značek, které se mi staly symboly mého města“, popisuje projekt Epos 257.

Hlavní exponát výstavy však ve Veletržním paláci není fyzicky přítomný. Obří reflexní mozaika vytvořená z ukradených – a nahrazených – značek visí na fasádě jednoho z bytových domů na Smíchově.

Návštěvníci výstavy ji však vidí díky živému přenosu a také na doprovodné dokumentaci.

Někdejší sprejer Epos 257 v Národní galerii vystavuje dopravní značky a vyměňuje peníze

Dalších 7
fotografií

Na výstavě nechybí ani oranžová reflexní vesta, kterou autor mnoha pouličních intervencí považuje za svou nejdůležitější pracovní pomůcku.

„Oranžová vesta funguje ve veřejném prostoru jako povolenka k činnosti. Přestože je křiklavě barevná, člověk se v ní paradoxně stává naprosto neviditelným,“ tvrdí Epos 257, jenž svůj pseudonym odvozuje od paragrafu trestního zákoníku, který donedávna definoval poškozování cizí věci. Odkazuje tedy na umělcovu sprejerskou minulost.

Avšak ani Eposova současná umělecká "praxe" není zcela legální. Výtvarník se proslavil například "malbami" na prázdných billboardech, které jejich majitelé na dobu, kdy nebyly pronajaté, přelepili bílým papírem.

Pro umělce se ale staly "plátnem v urbanistické krajině", na která střílel barevné patrony z pušky na paintball.

Jindy zase po Praze rozmístil balíky sena, které bulvární média interpretovala jako pokus o žhářství a možná i teroristický útok.

K nejvydařenějším Eposovým intervencím patří ilegální zábor prostranství na Palackého náměstí. S několika kamarády plotem ohradil plochu 50 metrů čtverečních. Nikomu to dlouho nepřišlo divné. Zábor nechala místní radnice odstranit až po více než padesáti dnech.

"(Epos 257) ve svých dílech zkoumá veřejný prostor, jeho obecné využití a reaguje na polemizovanou hranici toho, co je a není veřejné," uvádějí v textu k nynější výstavě kurátoři Jiří Ptáček a František Teplý.

Přehlídka ve Veletržním paláci se během svého trvání proměňuje. Novinkou je například volný vstup, ke kterému budou návštěvníci paradoxně potřebovat peníze. Za jejich bankovku jakékoliv nominální hodnoty ale obdrží zpátky bankovku stejné hodnoty, jen zcela novou, vybranou přímo z České národní banky.

Návštěvníci se tak stanou přímými účastníky pomyslného praní peněz. Budou mít také podíl na umělcově záměně starého za nové – stejně jako když on vyměňoval staré dopravní značky za nové kopie.