Estébáci na má čtení nechodí, říká spisovatel Simon Urban

V románu Plán N německého autora Simona Urbana ke sjednocení Německa nikdy nedošlo. Otevřená hranice po pádu zdi v roce 1989 byla zase uzavřena a v roce 2011, kdy se román odehrává, existují nadále dva německé státy. Příběh alternativní historie začíná i končí u otevřeného poklopce kriminalisty z východního Německa, který vyšetřuje vraždu s politickým pozadím.

Úspěšný debut Simona Urbana nyní vyšel česky a připravují se překlady do angličtiny, španělštiny, italštiny, francouzštiny, norštiny, bulharštiny a rumunštiny. Autor už ale v této chvíli píše novou knihu, novelu, která je úplně jiná než Plán N. "Ani trochu NDR, žádné pochmurné Německo, naopak spousta slunce a pláž. Očividně se potřebuju po Plánu N trochu zotavit," říká Urban v rozhovoru s autorkou českého překladu Plánu N.

HN: Plán N jste napsal v žánru alternativní historie. Je pro vás moderní historie důležitá jako pro Němce?

Kdyby mi někdo před třemi čtyřmi lety řekl, že napíšu román o alternativním světě, oponoval bych, že to nepadá v úvahu, protože to pro mě je moc science fiction a příliš vzdálené současnosti. Potom jsem dostal nápad napsat o prodlouženém čase NDR. Především mě fascinovalo, že to mohu udělat jako první. Popsat literární formou dalších dvacet let historie NDR dosud nikoho nenapadlo.

Měl jsem tedy absolutní volnost vytvořit prodloužený historický čas tohoto zločinného státu zcela podle svých představ. A najednou mi bylo jasné, že tahle idea skýtá skvělou možnost politické satiry, textu, který není vůbec science fiction, nýbrž používá jinou formu zcizovacího efektu, a tak se kriticky vyjadřuje k současné politice v Německu.

Proto bylo taky důležité, aby se děj neodehrával ve vzdálené budoucnosti, nýbrž takříkajíc dnes. Tím, že román líčí, jaké by to mohlo být, líčí, jaké to je. Román vyšel loni v červenci, děj byl tedy zasazen do budoucnosti vzdálené jen tři měsíce. Dnes je to už fiktivní minulost.

HN: Motivovala vás pro takové téma nějaká konkrétní pohnutka?

Přinejmenším mě motivoval fakt, že ani dnes hodně lidí v Německu nepovažuje bývalou NDR za zločinný stát. Ale taková NDR právě byla. Stát zavřel své občany do klece z ostnatého drátu a střílel je do zad, když už dál nechtěli žít v zemi nesvobody a útlaku. Všem, kteří si přáli, aby NDR jako stát existovala dál, by mohl román Plán N ukázat, proč je dobře, že v roce 1989 došlo k převratu, protože v takovém zabetonovaném systému ideologického zaslepení by se nikdy nic nezměnilo.