Nebýt filmu bratří Coenů Tahle země není pro starý s ikonickým Javierem Bardemem v hlavní roli, asi by se dnes o americkém spisovateli Cormacu McCarthym v Česku moc nemluvilo (a vlastně ani ve světě ne).
Do té doby přeložené dva díly takzvané hraničářské trilogie (Všichni krásní koně, Hranice) nikoho moc nezaujaly, a na třetí díl tudíž z nakladatelských důvodů ani nedošlo, což se změnilo až po světovém úspěchu filmu bratří Coenů, kteří kus své tehdejší slávy při předávání Oscarů v přímém televizním přenosu a zcela samozřejmě přenesli i na autora knižní předlohy.
McCarthy odzadu
V konzumních společnostech nadbytku už to tak bývá, že teprve silný a marketingově využitelný zásah prostřednictvím obrazového média objeví nebo oživí dílo spisovatelů, kteří v proudu milionů jmen a informací byli v globálním provozu přehlíženi - příkladem budiž třeba Michael Cunningham a jeho Hodiny, zpopularizované až po slavném filmu s Nicole Kidmanovou.
A tak se také stalo, že k vynikajícímu a velmi originálnímu spisovateli McCarthymu přicházíme jako čtenáři takříkajíc odzadu: od jeho posledních knih k těm prvním.
Nejnověji přeložená McCarthyho prvotina Strážce sadu proto neobjevuje nové literární světy, ale paradoxně vtahuje čtenáře do dávno známé krajiny, v níž se lidské drsně střetává a prostupuje s přírodním a v jejich osudovém potkávání a prolínání vystupují apokalyptické vize, mytická zjevení a věčné archetypální a božské pravdy.
Strážce sadu čtenářům zpětně odhaluje všechna budoucí McCarthyho témata, včetně morálního potýkání se s lidským i kosmickým smyslem zločinu, které tolik zaujalo diváky v coenovské verzi "země, co není pro staré".
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
