Vincent van Gogh

Deník v dopisech

2012, Labyrint, přeložila Petra Schurová

Etten | duben – prosinec 1881

Vincentu van Goghovi bylo sedmadvacet let, když si postupně začal uvědomovat, že jeho posláním je malířství. Z Borinage v Belgii, kde žil jako kazatel mezi horníky, po letech, která s nechutí strávil v obchodech s uměleckými předměty, odjel do Bruselu, aby se zdokonalil v malování. Jako vzory mu sloužily Milletovy rytiny. Koncem dubna 1881 se vrátil k rodičům, na farnost v Ettenu (Severní Brabantsko), kde se mimo jiné setkal se sestrou Willemienou a přítelem malířem Van Rappardem.

Květen – Jsem zde už několik dnů a je tady krásně, ale počasí ještě nedovoluje kreslit každý den venku. 

Začal jsem pracovat na Milletovi. Mám hotového „Rozsévače“ (Le Semeur) a náčrt „4 denní doby“ (4 Heures de la journé). A teď k nim ještě přidám „Práce na poli“ (Les Travaux des champs). 

Rappard pojede za tři týdny do Holandska a bude tam zřejmě celé léto pracovat, v zimě pak asi bude v Paříži, ale nezůstane natrvalo.

Myslím, že tam před časem dostal pořádně studenou sprchu, ale to není důvod k tomu, aby při dalším pobytu nemohl být úspěšnější. Jisté je, že od té doby udělal velký pokrok. 

Jsem přece jen velmi rád, že se to tak seběhlo a že tady můžu nějaký čas v klidu pracovat, doufám, že udělám tolik studií, kolik jen budu moci, protože ty jsou zárodkem, z něhož za nějaký čas vzejdou kresby. 

Červen – Dostal jsem Cassagneho knihu „Pojednání o akvarelu“ (Traité d’aquarelle) a zabývám se jejím studiem; i kdybych žádné akvarely nedělal, je tam pro mě docela jistě hodně užitečného, například o sépii a inkoustu, protože do dneška jsem kreslil výhradně tužkou a dokončoval nebo vytahoval perem, v krajním případě seříznutým rákosovým stéblem, které má širší stopu. 

To, co jsem v poslední době kreslil, přineslo s sebou také jiný způsob práce, protože jsem dělal náměty, na nichž bylo tolik co kreslit, i z hlediska perspektivy, a sice některé dílny tady ve vsi, kovárnu, truhlářskou dílnu a výrobce dřeváků. 

Willemiena právě odjela, a to je mi líto, ona dobře pózuje; jednou jsem ji nakreslil, a ještě jiné děvče, které tady bylo nějaký čas na návštěvě, se šicím strojem. Dnes už nejsou žádné kolovrátky, což je pro malíře a kreslíře veliká škoda, ale místo nich máme něco, co je neméně pitoreskní, a to je šicí stroj.

ILUSTRACE 1/ Začal jsem pracovat na Milletovi. Mám hotového „Rozsévače“ (Le Semeur). 2/ Willemiena právě odjela...; jednou jsem ji nakreslil.

3/ Mimo jiné jsem nakreslil chatrč na vřesovišti a také kůlnu s mechovou střechou na Rosendaalské cestě.