Stephen Kelman

Dobré ráno, Harri

2012, Odeon, přeložil Ladislav Nagy

Tak krev byla vidět hned. Tmavší, než by člověk čekal. Na zemi před krámem s grilovanými kuřaty byla snad úplně všude. Prostě šílenost.

Jordan: „Hele, o milion babek, že do toho nešáhneš.”

Já: „Žádnej milion nemáš.”

Jordan: „Tak o babku.”

Člověk by do toho i sáhl, jenže stejně nešlo dostat se až k tomu. Přes ulici totiž byla páska.

POLICIE VSTUP ZAKÁZÁN

Kdo to poruší, v prach se promění. 

Na policajta jsme nesměli mluvit, potřeboval se soustředit, kdyby se náhodou vrah vrátil. Viděl jsem, že za opaskem má želízka, ale pistoli jsem neviděl.

Krev hlídala máma toho mrtvýho kluka. Bylo na první pohled vidět, že se bojí, aby se ta krev nevsákla. Obloze se chtělo pršet a krev smýt, ale to by ona nedovolila. Ani neplakala, jen tam tak ztuhle a zarputile stála, jako by měla za úkol zastrašovat déšť a držet ho v nebi.

Do toho se přimotal holub, hledal něco k snědku a vešel přímo do krvavý kaluže. I on byl smutný, to bylo vidět, protože oči měl úplně růžový a mrtvý.