Deml – Bílek 

Korespondence: Číslo jednací: láska

2013, Dauphin

 

Kučerov † vigilie sv. Terezie 03 
[14. 10. 1903]

Milovaný Pane,

přicházím Vám jenom říci, že práce o Otčenáši roste mi pod rukama jako moře. Vidím, že bych o této knize a o modlitbě Páně mohl psát a přemýšleti celé roky. Pracuji o tom stále, jak mi zbude volný čas, a vždy přijdu na něco nového, i v tom, co jsem již považoval za definitivní.

Potřeboval bych na to čas jednoho Dne, abych mohl Vaše Dílo osvětliti jeho světlem – čas jednoho dechu, abych je mohl vysloviti najednou a tím jasněji viděti bylo jednotu Vašeho díla a ten Jediný jeho žár. Bylo by nutno ukázati je z tolika stran a v tolikerém osvětlení, co je lidí a co je oborů jejich práce.

Nemožnost tohoto podniknutí a přerušování paprsků mého uvažování Otčenáše, pravda, je mi trapné – ale doufám, že do té doby, jak si přeje Lutinov, do 5. listopadu, budu s tou prací „hotov“. Vím, co zbude věcí, o kterých jsem nemluvil, a jak ony mne budou obletovat a strašit, že jsem je nepostavil do světla – ale těším se tím, že práce moje má být zrnem hořčičným, drobečkem kvasu, jenž bude působit dál a hlouběji – v srdci čtenářů.

Zastavuji se někdy před nějakými záhadami (v Otčenáši), vím přitom, že nestačí ilustraci pojímat a vysvětlovat pouze jednotlivě, samu o sobě, mám vědomí, že Otčenáš nejsou části, ale celek – to mne sklíčí, a jsem-li již unaven a čas pokročil, zdá se mi ta záhada jako zeď, kterou jsem měl překročit, a já zůstal na této straně, dole, a dál nemohu, protože jsem sláb...

Přijde den druhý, přistoupím k práci znova, otevře se mi nová perspektiva a cit můj je radost, zeď překročena. Zdá se mi, že jsem překročil to nejobtížnější, jádro, ideu Otčenáše, kterou vidím v listě pátém – Milost – a teď, co ještě zbývá, že půjde klidněji, bez takových obav. Pro sebe jsem se nebál a nebojím, obavy mně dělali čtenáři toho, co píšu, to jsou nepřátelé, proti kterým je nutno se opevňovat ze všech stran, a právě vyhledávání těch stran a zpracování toho materiálu opevňovacího mne plnilo bázní. Stále mi tane na mysli věta Březinova o nepřátelích, kteří nám mohou otrávit víno dřív, než jsme ho podali bratřím.

Co mně zbývá ještě jako hradbu překročit a kam se teprve blížím (předcházející listy vysvětluji ideou Milosti), jsou vlastně dva poslední listy Otčenáše. Poslední bude mi asi nejtěžší. Nevím dosud. Vidím jako slepec, teprve až přijdu k věci samé, a o tyto listy jsem se ještě nepokusil.

Ostatně, až tu práci dokončím, pošlu Vám ji k opravení a dle rady Vaší učiním. Myslím jsem už popsal deset archů nových. Úvod jsem vypracoval jiný, první list opravím a to, nač upozornil Březina – ostatní může zůstat?

Výklad těch prvních listů: víte, na jakém základě jsem to pracoval – teď jsem je mimoto osvětlil ze stanoviska Milosti a konečně bude potřeba promluviti a shrnouti všechno v jeden celek podle Vašeho přehledu a osvětlení, jak jste mi poslal. Dáte mi dovolení, abych ta Vaše slova uveřejnil? Prosím velice... Myslím, že to všem dobře poslouží – právě tak, jak jste to napsal, ty glosy Vaše tužkou snadno se naznačí drobnějším tiskem.

Budu snad nucen (kvůli čtenářům) doprovoditi věty Vaše ještě nějakým slovem – pravíte, že je to „suchý a stručný pohled“ – pokusím a vynasnažím se vysvětliti Vaše slova „člověk – ve vší podstatě věčné, přesahující počátek i konec této země“ – Bůh = Věčný = pro Něho jen přítomnost – i člověk jako vůbec stvoření byl věčně v Jeho ideji... čas je pro nás jen – a my jsme (Podstata) – tato podstata v čase už naší vinou? Prvně kdy? V Otčenáši vidím jevy hříchu dědičného (zvlášť I. list), ale také osobního (jak jsem týž list vysvětloval původně).

Bude mi asi oříškem tajemství smyslů (obraz VI–XII) – pojímal jsem tyto obrazy zprvu jen jako modlitbu a vysvětlil úlohu smyslů na základě teorie meditace – vidím, to že nestačí – vidím, že pojímáte Otčenáš a modlitbu ze stanoviska Tajemství, ze stránky Spásy – a tak bych ještě vysvětlil jaksi zrak a sluch duše – ostatní už je záhadnější. Obraz 8, 9 a 10 jest jedna plastika? Je to závažnější příčina, že se devátý od druhých dvou liší formátem a pozadím? Obrazy 8, 12, 14, 16–19 jsou pracovány uhlem? Ostatní mimo plastiky křídou? Poroučím se do Vaší shovívavosti.

Z celého srdce pozdravuji Vás i milostivou paní!

Jakub Deml

 

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 50 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.