Regina Spektor bude na Pražském hradě zpívat o emigraci i o Rusech

Písničkářka Regina Spektor přijíždí na své druhé české vystoupení měsíc poté, co v Anglii přerušila koncert, aby z klaviatury opatrně sundala přilétnuvší hmyz.

Kadeřavá dívka, jejímž druhým povoláním bylo kdysi pěstování motýlů, na klavíru zjevně nestrpí žádné maso. "Žiletek v hlavě" má zato dost. Přestože i v třiatřiceti si stále maluje oči jako panenka, raráškovité nonsensy a polodětinské říkanky se v jejích textech často vážně pořežou od víry či lásky. Regina Spektor o nich bude zpívat dnes na terase Jízdárny Pražského hradu.

Nesmírnou ambicióznost Spektorové, dnes už hrající i v Bílém domě prezidentu Obamovi, lze přikládat potřebě najít sebe sama v novém světě, jímž se pro červenolící dívku z ruské židovské rodiny stal v devíti letech New York.

Z relativně pohodlného zázemí umělecké rodiny v Moskvě, od pianina české značky Petrof, návštěv baletu i opery v Balšom těatru a spíš podvědomě prožitého období perestrojky totiž její rodina složitě prchala přes utečenecké tábory ve Vídni a v Římě, až se řečená Reginka zkraje puberty ocitla v Bronxu v takřka nuzných poměrech ("Neměli jsme ani na nádobí"). Nejbližší piano na půdě zamčené synagogy, nábytek vypůjčený od známých a noci osamocené, když rodiče chodívali ládovat čtvrťáky do telefonních budek a volat domů.