Peter Handke 

Úzkost brankáře při penaltě 

2013, Rubato, přeložil Petr Janus

Když se mechanik Josef Bloch, dříve známý brankář, dopoledne hlásil do práce, shledal, že je propuštěn. Alespoň si fakt, že při jeho příchodu do stavební buňky, kde se právě dělníci zdržovali, vzhlédl od svačiny jen stavbyvedoucí, jako propuštění vyložil a opustil stavební pozemek.

Na ulici zvedl paži, avšak auto, které kolem něj projelo, nebylo taxi – ačkoli Bloch vůbec nezvedal paži proto, aby přivolal taxi. Náhle před sebou uslyšel skřípění brzd; otočil se zády: za ním stálo taxi, taxikář začal nadávat; Bloch se znovu otočil, nastoupil a nechal se zavést na Mlsný trh. 

Byl krásný říjnový den. Bloch pojedl u stánku teplou klobásu a prošel mezi stánky ke kinu. Všechno, co viděl, ho obtěžovalo; pokoušel se to co nejméně vnímat. Uvnitř v kině si vydechl. 

Dodatečně ho udivilo, jak samozřejmě odpověděla pokladní na gesto, s nímž pokládal peníze na otočný tácek, aniž cokoli řekl. Vedle promítacího plátna si všiml elektrických hodin s osvětleným ciferníkem. Uprostřed filmu zaslechl zvonění zvonu; dlouho váhal nad tím, jestli zaznělo ve filmu, nebo venku z věže kostela v blízkosti Mlsného trhu. 

Když vyšel opět na ulici, koupil si hrozny, které byly v této roční době mimořádně levné. Šel ulicí, jedl přitom hrozny a plival pecky. První hotel, v němž žádal o pokoj, ho odmítl, protože měl s sebou pouze aktovku; vrátný druhého hotelu, který stál v postranní uličce, ho sám uvedl přímo do pokoje. Ještě předtím, než vrátný odešel, natáhl se Bloch na postel a brzy poté usnul.