Zřejmě poslední českou spojnicí se spisovatelem Gabrielem Garcíou Márquezem, který zemřel minulý čtvrtek ve věku sedmaosmdesáti let, je esej Milana Kundery nazvaná Román a zplození.

Tu český spisovatel před pěti lety zařadil do své sbírky textů Setkání.

“Když jsem znovu pročítal (Márquezův román) Sto roků samoty, uvědomil jsem si zvláštní věc: protagonisté velkých románů bývají bezdětní,” napsal Kundera, jenž ve čtyřstránkové eseji dále argumentuje, proč se román podle něj z podstaty vzpouzí aktu plození.

Knihu Sto roků samoty v tomto ohledu chápe jako tečku za takzvaným věkem románu. 

Na Márquezovy citáty ale Kundera odkazoval i v dřívější, česky vydané eseji Kastrující stín svatého Garty. A sám Márquez se českého spisovatele pro změnu zastal roku 2009 v kauze údajného Kunderova udání, kterou publikoval časopis Respekt. Márquez tento článek spolu se spisovateli Philipem Rothem či Orhanem Pamukem označil za pomlouvačnou kampaň.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se