Hudba stmeluje lidi i v Damašku. Útok na operu však zasáhl nejen Bašára Asada

To nedělní ráno mířila studentka herectví Lín Arbidová do Damašského operního domu. Když byla u vchodu, ozval se ohlušující výbuch a před dívkou vše zčernalo.

Raketa vypálená z předměstí metropole, kde se vyskytují povstalci, dopadla přímo na dvůr budovy, poblíž dveří, jimiž dovnitř vstupují herci.

Pět metrů od čtyřiadvacetileté Lín dopadl granát. "Byla jsem zraněná, upadla jsem do bezvědomí, krvácela jsem, ale necítila jsem žádnou bolest," vzpomíná  dívka v rozhovoru, který nyní poskytla agentuře AP.

Střepina dívku zasáhla do pravé nohy. Zraněno byl i pět dívčiných spolužaček, dvě při výbuchu zemřely. Výbuch rozbil okenní tabule i vitrínu, v níž bylo vytištěné ohlášení na Chopinův klavírní koncert, chystaný na 6. dubna.

Raketové útoky už jsou v Damašku, městě se zhruba dvěma miliony obyvatel, takřka na denním pořádku. Dubnový útok na operu se však obyvatelů dotkl o to víc: byl to přímý zásah do budovy, která je považována za symbol vlády Asadů.

Bývalý prezident Háfiz Asad, který vládl Sýrii po třicet let, položil základní kámen budovy zvané Asadův dům kultury a umění již v roce 1970.

Stavbu v roce 1973 zastavila ekonomická situace a arabsko-izraelská válka. Posléze bylo otevření plánované na rok 1999, tentokrát mu ale zabránil požár, jenž zničil hlavní sál.

Po Háfizově smrti v roce 2000 se dostavby opery ujal jeho syn a následovník Bašár Asad. Se svojí manželkou Asmou operní dům v roce 2004 za velké slávy otevřel.

Komplex zahrnuje velký operní sál, dva menší divadelní sály a školu, v níž se vyučuje herectví, zpěv a balet. V budově se kromě školních koncertů také inscenuje divadelní hry arabských autorů.

Stavebně je komplex kombinací západní a arabské architektury, uvnitř vyzdobený sochami a malbami syrských umělců. Tím zcela naplňuje představu, kterou rodina Asadů má o celém Damašku – městě, jež považuje za metropoli kultury a politiky.

Do opery v Damašku se po útoku bojí chodit lidé. V uměleckých školách se ale učit nepřestalo

Další 2
fotografie

Toho Asad dosáhl v roce 2008, kdy byl Damašek vyhlášen kulturním městem arabského světa. Celý rok se po metropoli hrála divadelní a hudební představení.

Vše se pak změnilo roku 2011, kdy začala občanská válka, na jejímž kontě je nyní přes 150 tisíc lidských životů. Zahraniční umělci přestali do Damašku jezdit a mnoho místních hudebníků a herců se připojilo ke zhruba 2,5 milionu Syřanů, kteří ze své země odešli.

Někteří se kvůli bojům do hlavního města nedokážou dostat, jiní přišli o život v bojích.

Útoků na Damašek přibylo od té doby, co Asad ohlásil, že bude kandidovat v červnových prezidentských volbách. Opozice hodlá volby bojkotovat, považuje je pouze za Asadovu léčku, jak se udržet u moci a zmařit naději na změnu.

Současné útoky si cíl nevybírají, granáty dopadají na školy stejně jako na obchody nebo nemocnice. Minulý týden výbuch zasáhl školu v centru Damašku, kde zemřelo čtrnáct lidí včetně dětí. Dalších pětaosmdesát bylo zraněno.

I když při těchto útocích na Damašek neumírá tolik lidí jako při akcích syrského letectva na venkově, přesto je jich už tolik, že chod města narušují. Málokdo z obyvatelů se večer odváží na ulici.

Koncerty i divadelní hry se nicméně v Damašku pořádají stále, i když méně často a s minimem účinkujících. "Není snadné hrát, když každý den slyšíte o dalších mrtvých, o zabíjení dětí a bombách dopadajících na operu. Jenže hudba je život, stmeluje lidi," říká dirigent Syrského národního symfonického orchestru Mísák Bághbúdriján.

Budovu opery za války povstalci zasáhli několikrát. Stojí na Umajjovském náměstí v centru města poblíž ministerstva obrany, velitelství tajné policie a sídla státní televize. Útočníci prý nechtěli zasáhnout vysloveně budovu opery, spíš zkrátka některé z Asadových mocenských center.

"Lidé se teď bojí k nám chodit. Naštěstí to nebude trvat dlouho. Možná přestanou chodit na týden či dva, ale pak se vrátí. Umění nám dává pocit, že jsem stále naživu, a připomíná nám, jaké to tu bylo před krizí," říká ředitelka opery Lama Sallúhová. Méně než dříve na představení chodí prý i prezident a jeho žena. "Před krizí chodili dvakrát třikrát do měsíce, někdy ohlášeně, jindy nečekaně," vysvětluje ředitelka.

Asad operu využil také k politické proklamaci, když tam přišel loni v lednu a prohlásil, že neodstoupí, jak po něm požadovala opozice. Odmítl také zahraniční vměšování do konfliktu a ohlásil, že uspořádá prezidentské volby.