Už je to skoro pravidlem – má-li se něco v německy mluvícím světě stát literární událostí, musí se nějak týkat nacistické minulosti, která je zejména v Německu pořád živou současností veřejné debaty.
Pak je to ovšem – s výjimkou knížek držitelky Nobelovy ceny Herty Müllerové pojednávajících o (post)válečném traumatu rumunských Němců – obvykle literární skandál.
Třeba když si jiný nobelista Günter Grass při čištění paměti ve Svlékání cibule vzpomene, že byl členem jednotek SS, nebo když si před dvěma lety švýcarský spisovatel Christian Kracht udělal v knize Impérium legraci ze snů o velkých utopiích prostřednictvím pseudodobrodružného románu o nudistovi a vegetariánovi Augustu Engelhardtovi.
Nemálo německých intelektuálů tehdy Krachtovi vyčetlo, že z nacistického viru, který se neviditelně prochází po stránkách jeho knihy jako tajemný dějinotvorný agent, učinil skrze svou knihu něco, co začíná být společensky přijatelné čili salonfähig.
Krachtovo Impérium nyní mluví i v češtině. A už vynikající překlad Tomáše Dimtera, který zpřítomňuje vzpomínky na staromilský jazyk cestovatelů-intelektuálů, dost jasně naznačuje, že Krachtovi nejde o legitimizaci nacistického diskurzu, jenž se znovu a znovu rodí, nýbrž o dvojitý smích nad myšlenkou, že co Němec, to budoucí Hitler.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
