Suníl Gangopádhjáj

Ohromný svět

2008, ExOriente, přeložila Hana Preinhaelterová

Jak to tak chodí

Poštmistr z vesnice Hartelu má sedm dcer. Té třetí je nějakých sedmnáct osmnáct, ale vypadá na pětadvacet. A už v tomhle věku má pověst povětrné dívčiny. Pokaždé když je trh, šuškají se od krámu ke krámu o poštmistrově třetí dceři Šuši nové a nové historky.

Onehdy se koupala sama v řece. Ona se vždycky chodí koupat sama. A tehdy ji při tom pozoroval z loďky mladý převozník. Šuši prý umí syčet jako kobra, a kdo ten její sykot slyší, ten už se od ní nemůže odtrhnout. Převozník přirazil s loďkou ke břehu, Šuši do ní vlezla a pak loďka s oběma odplula po řece.

„To jsem viděl na vlastní oči a slyšel na vlastní uši," ujišťoval hadař Hárádhan, sedící v kroužku besedníků u stánku s tabákem. „Co tomu říkáš, kmotře Ičhái?"

Kmotr Ičhái pokrčil rameny. V životě ještě nikomu neodporoval.

„Tuhle jí zase Badan Šekh dával kus cukrkandlu, holce na vdávání prosím. To jsem taky viděl na vlastní oči.“

Kmotr Ičhái zase jen pokýval hlavou.

Ale Bagláčaran, který seděl vedle něho, hltal každé slovo. Když se rozpadl debatní kroužek u stánku s tabákem, přešel ke krámu s brambory a cibulí. Lidí jako Bagláčaran je na trhu vždycky dost. Nemají tu vlastně co na práci, nic nenakupují, ale chodí si sem poklábosit. I u krámu s cibulí bylo řečí jako vody. Šilhavý Kálu se tu dušoval, že má Šuši v prsou mléko. Jednou když se setmělo, těmahle očima viděl, jak Šuši s odhrnutým sárím kojí kluka tety Nasu. „Jak to, že má svobodná holka mléko, co?" A šilhavý Kálu se rozesmál, až dostal škytavku.

Cestou z trhu svěřil Bagláčaran všechny klípky svým třem kamarádům a přidal vlastní názor: „Ta holka, hoši, je schopná vycucat krev každému mužskému, kterého uvidí. Šuši, to zní skoro jako cuci, ne?"

Šuši je ovšem zdrobnělina ze Sušíla, což znamená mravopočestná. To však diskutéry nenapadlo.