Raymond Carver

Začátečníci

2012, Volvox Globator, přeložil Jiří Hrubý

Proč si nezatančíte?

Nalil si v kuchyni další sklenku a podíval se na ložnici vyloženou na zahradě před domem. Matrace byla bez prostěradla a pruhované povlečení leželo vedle dvou polštářů na komodě. Jinak všechno vypadalo skoro jako předtím v ložnici – noční stolek a lampička na jeho straně postele, noční stolek a lampička na její straně. Jeho strana, její strana. Přemýšlel o tom, když upíjel whisky.

Komoda stála asi metr od nohou postele. Toho rána vysypal zásuvky do kartonových krabic a krabice naskládal v obýváku. Vedle komody ležel přenosný infrazářič. U nohou postele bylo ratanové křesílko s ozdobným polštářem. Naleštěná sada hliníkového nádobí zabírala část příjezdové cesty. Příliš velký ubrus ze žlutého mušelínu – dárek – zakrýval stůl a ještě visel po stranách.

Na stole stál květináč s kapradinou hned vedle krabice stříbrných příborů, dalšího dárku. Velká hudební skříň s televizorem spočívala na nízkém stolku a o kus dál byla pohovka, křeslo a stojací lampa. Natáhl ven prodlužovačku a všechno propojil, věci fungovaly. Psací stůl odsunul až k vratům do garáže. Bylo na něm pár kousků nádobí, nástěnné hodiny a dvě zarámované grafiky. Na příjezdové cestě ležela i krabice s šálky, skleničkami a talíři – každý kousek zabalený do novin. Ten den ráno vyprázdnil kredence a kromě tří krabic v obýváku byly teď všechny věci venku z domu. Občas zpomalilo projíždějící auto a lidé otáčeli hlavy. Ale nikdo nezastavil. Napadlo ho, že by také nezastavil.

„Hele, tady určitě někdo prodává věci, co už nepotřebuje...“ řekla dívka chlapci.

Zařizovali si spolu malý byt.

„Uvidíme, co chtějí za postel,“ řekla.

„A kolik asi za televizi,“ dodal chlapec.