Michal Witkowski 

Královna Barbara 

2012, fra, přeložil Jan Jeništa

Tak hergot, Sášo, Felouši, na co čumíte?! Svatá Matičko Květná! Chlapa znehybnit, no dělej, znehybnit, zboží zabavit!

Co? Já že jsem vyděrač? Jak chceš. Zmaluj mu tu držku! Felek zprava! A Sáša zleva! Nó, hele, jak barví! Tak kdopak bude vracet dluh, co, šulibrku?! A neječ, sakra! Na lopatku mu vypalte ozdobný B. R.! Rozkaz proveden, šéfko. No proto. To byl taky klient, šéfko, taková chudinka, student na praxi. Stu-dent! Do prdele práce! Kdo mu půjčoval prachy? Vy, šéfe. Já? Rozbrečel se. Od maminky dostal počítač. Na studium v Katovicích, na novou cestu životem. Světlým zítřkům vstříc. Snažil se ten krám zakrejvat tím svým vychrtlým tělíčkem. Ještě ani školu nedodělal, a už machruje, s brejličkama, velkej doktor. A jeho fotr přitom kdysi s Felkem jezdil s taxálem. To není žádný tajemství. A tenhle najednou velkej ranhojič.

S taxálem, no s taxálem jezdil, když ještě u nás v Javořně bejvala diskotéka Kanty. Mazlírna pro havířský děvčata. Jebárna pro chlapce od svaté Barbary. Třetí liga. Z Chebzie Power, z Revírníka Bytom. Ze Ščakovanky, co není žádná voda minerální, ale mužstvo populární, co dokáže dát do frasny, ojojoj, dokáže! Vem zbraň do ruky, bít se běž, anebo sevři pěst, za Ščakovanku život dej, hej hej hej! Pána Boha v srdci nemají, kristepane! Pána Boha v srdci nemají. Na zdech nádražního podchodu vypíšou svůj žal, ACAB, Mrdat Chebzie, mrdat Chrobry, GKS! Javořno-Ščaková, vítejte v pekle. Podepsáni Hooligans. Na stěně z červených cihel vyškrábou švabachem 1410. Od mala se učej fandit, od mala se učej flusat. AL KAIDA HOOL’S. Už na dvorku svýho dělňáku. Jeden dvorek se mlátí s druhým. O pochcanej plácek s klepačem. Do křáku moje, od křáku tvoje, a moje lepší, bo je moje. Moje je moje, a proto je moje, a proto je taky lepší. A proto se mlátíme a čutáme mičudu. Nejdřív o čest ulice, pak čtvrti, pak města.

My jsme totiž Slezáci, z pánve hornoslezský, revíru uhelnýho. Měst je tady jak nasranejch, jedno volně přechází v druhý, je třeba vědět, kde jsou naše hranice. Označkovat území. Tady je náš hajmat, náš ušmudlanej fátrland, naše eldorádo, olé! Sem přijeli naši dědové z východu. A na druhé straně jsou ti ze Sosnovce, co se o nich říká, že mají v puse ďábelský černý patro. Polská garda – chrabrý srdce, modrá krev. My Slezsko nedáme, my ho rádi máme. Šlechta v bitce i v pitce. Ale častějc v bitce, až do modré krve. Ve znaku sekera, ve znaku orlice, ve znaku plastová flaška u silnice. No a co, i kdyby. Smetí – chráněnej regionální produkt. Budem se bránit do poslední kapky. A vari od našeho prahu, svině z Varšavy. Špinavá varšavská politika. Všichni, jak tu stojíme, fízly nenávidíme!