Colm Tóibín

Mistr

2013, Mladá fronta, přeložila Daniela Theinová

Leden 1895

V noci se mu někdy zdávalo o mrtvých – byly mezi nimi tváře dobře známé, ale také matně povědomé a věčně unikající. Probudil se. Do svítání mohlo zbývat něco přes hodinu; ještě několik hodin bude všude ticho a klid. Nahmatal si ztuhlé svaly na šíji; pod dotekem prstů se zdály nepoddajné a tvrdé, ale nebolely. Když mírně pohnul hlavou, bylo slyšet, jak o sebe třou. Vržu jako staré dveře, pomyslel si.